KAREL MARTEL
Tento článek je vhodné číst spolu s článkem Podrobná analýza dezinformací: Selektivní ověřovači faktů jsou cenzurní nástroj nejen EU a někdy sami šíří dezinformace . Do třetice časem na mých stránkách vyjde článek o ověřování věku, zákazech VPN a dalších dystopických restrikcích, které jsou napříč světem zaváděny v posledních několika letech.
Eurokomisař Thierry Breton a evropská vůdkyně Uršula Leynovápatří mezi přední představitele cenzury internetu:
Od roku 2015 proběhlo pod přímým či nepřímým nátlakem států i soukromých subjektů rozsáhlé uzavření internetu, cenzuře konzervativních názorů a postupnému omezení anonymity. Vlády a EU uzavírají internet zejména v rámci boje proti internetové trestné činnosti, mezi kterou však neřadí jen skutečné zločiny, proti kterým je skutečně třeba bojovat, jako je dětská pornografie či podvodné nabídky, ale i vágně definované nenávistné projevy, v důsledku čehož velké společnosti preventivně masově blokují konzervativní názory, aby se vyhnuly pokutě.
Od roku 2023 dochází k ještě radikálnějšímu uzavření internetu přímo nařízenému státy a EU, jehož základem je ověřování věku pro „ochranu dětí“ , tedy úplné zrušení anonymity a soukromí na internetu, mnohdy povinné propojení veškerých účtů na internetu s občanským digitálním ID , a dokonce i snahy o prolomení koncového šifrování a povinné skenování veškeré soukromé komunikace, ale o tom snad brzy napíšu samostatný článek.
Velké sociální sítě začaly po roce 2015 masově mazat konzervativní obsah a blokovat konzervativní uživatele napříč světem, což se v Česku dotklo např. Martina Konvičky či Parlamentních listů . Začátek uzavření internetu přímo souvisí s otázkami, jako je evropská migrační krize, brexit či americké prezidentské volby v roce 2016, přičemž postupem času se nejvíce cenzurovanou stala kritika migrace a genderismu. Jako první byli cenzurování neonacisté , ale cenzura se brzy rozšířila i na běžné konzervativce a blokace hrozila každému kritikovi migrace či genderismu. K mnohem rozsáhlejšímu mazání a blokování došlo u anglojazyčných autorů , zatímco čím menší jazyk, tím byla cenzura mírnější, už vzhledem k tomu, že se jednalo o dobu před současnou pokročilou AI. Od roku 2022 některé sociální sítě od cenzury ustupují (Muskova koupě Twitteru v říjnu 2022 a postupný odklon Mety od cenzury, zejména od Trumpova druhého zvolení) a mladí muži se posouvají doprava, a tak vlády a Brusel přejímají aktivnější roli v cenzuře (bruselský Digital Services Act) a od roku 2024 zavádí věkové zákazy sociálních sítí, ověřování věku (zákaz anonymity), digitální ID a snaží se o zákaz koncového šifrování zpráv.
V tomto článku se věnuji zemím geopolitického západu , jejichž trendy se nás přirozeně více týkají a snáze se k nám mohou přenést. Ještě tvrdší cenzuru dlouhodobě vedou jiné země, jako je Rusko, Turecko, Írán, Čína či Saúdská Arábie, včetně zákazů celých sociálních sítí, blokování VPN sítí a nucení sociálních sítí předávat informace o disidentech. Současná západní civilizace , zejména země EU, Británie, Austrálie, Kanada a Brazílie, se standardům těchto území poslední dobou nebezpečně přibližuje a v některých ohledech (např. ověřování věku na sociálních sítích) je dokonce překonává.
Resumé
Státní vliv :
Vlády a Brusel se na uzavření internetu podílejí buďto vydáváním zákonů nebo skrytě skrze tajné služby a tlak na provozovatele sociálních sítí .
Do roku 2010 západní elitní diskurz vnímal internet jako sílu pokroku, svobody a demokracie.
Pohled progresivistů se otočil v polovině desátých let v souvislosti s evropskou migrační krizí, zvolením Donalda Trumpa a brexitem, a začali pohlížet na internet jako na sílu ohrožující demokracii, kterou je nutné v rámci ochrany svobody a demokracie cenzurovat.
Průkopníky uzavření internetu v západním světě jsou Evropská unie, Velká Británie, Austrálie a Německo.
Základní cenzurní taktikou EU a vlád je předběžná opatrnost – firmy jsou povinny mazat nelegální obsah, vč. nenávistných projevů, které ale nejsou jednoznačně definovány, tak ze strachu z pokuty masově mažou konzervativní obsah.
Evropská unie v roce 2022 zavedla Nařízení o digitálních službách ( DSA ), které nutí sociální sítě mazat nezákonný obsah , včetně nejasně definovaných „ nenávistných projevů “ pod pohrůžkou pokuty až 6% celosvětového zisku. Jelikož sociální sítě nemohou s jistotou vědět, jaký obsah by soudce označil za nenávistný, tak masově mažou nepohodlný obsah. Na dodržování dohlíží nikým nevolený Evropský sbor pro digitální služby .
DSA dokonce stanovuje i povinnost na základě hodnocení rizik mazat legální obsah, který má „ skutečné či předvídatelné nepříznivé dopady na občanský diskurz, volební procesy a veřejnou bezpečnost “ a obsah nelegální v zemi, v níž je firma pro EU registrována (většinou Irsko). Zákon stanovuje „důvěryhodné oznamovatele“, mnohdy politické neziskovky, jejichž hlášením se sociální sítě musí zabývat prioritně.
V současnosti Brusel a většina zemí EU chystají povinné ověřování věku u účtů na sociálních sítích a online hrách. Evropská komise a část zemí se opakovaně snažily o prolomení koncového šifrování a skenování veškeré soukromé komunikace.
Německo zavedlo v roce 2017 zákon NetzDG nutící sociální sítě mazat nelegální obsah, včetně „nenávistných projevů“, což vede k preventivnímu mazání konzervativního obsahu. Merkelové zákon byl předlohou např. pro Putina. Merz letos v únoru řekl, že chce povinné vystupování pod vlastním jménem v internetových diskusích.
Velká Británie v roce 2017 stáhla z YouTube reklamy na protest proti tomu, že necenzuroval obsah . Od roku 2023 platí Online Safety Act , který předává moc nad internetem nikým nevolenému úřadu Ofcom a nařizuje ověřování věku na sociálních sítích. Na jeho základě se uvažuje o zákazu pod 18 a ověřování věku na VPN , zákazu koncového šifrování. Británie taktéž zavedla povinné digitální ID a ročně je zatýkáno kolem 12 000 za politické projevy. Britská vláda se potajmu snažila přinutit iPhone k přístupu datům z cloudu.
Zákon obdobný britskému zavedla v roce 2021 Austrálie a zřídila regulátora, který může nařizovat mazání obsahu, a v roce 2024 jako první země zakázala sociální sítě mladším šestnácti let s ověřování věku, tedy konec anonymity.
Spojené státy americké vzhledem k ústavnímu právu na svobodu projevu se na uzavření internetu podílely spíše skrytě , než pomocí zákonů. Bidenova administrativa před volbami v roce 2020 tlačila na sociální sítě, aby cenzurovaly pravdivý příběh o kriminální kauze Bidenova syna , což Facebook a Twitter skutečně dělaly. Mnozí bývalí agenti CIA a FBI pracují na pozicích kontrolorů a moderátorů obsahu. Před koupí Twitteru Elonem Muskem se vedení Twitteru pravidelně scházelo se CIA a řešili domácí psychologické operace.
Další aspekty a dezinformace :
Uzavření internetu, stejně jako dnes ověřování věku, předcházela morální panika .
Uzavření internetu a tlak na konformitu účinně zlikvidovaly vědecký a vysoce kvalitní konzervativní obsah .
Kapitola o dezinformacích v samostatném článku Podrobná analýza dezinformací: Selektivní ověřovači faktů jsou cenzurní nástroj nejen EU a někdy sami šíří dezinformace.
Jednotlivé platformy :
Na uzavření internetu se kvůli tlaku států či z vlastního přesvědčení podílely také technologické platformy .
Před rokem 2015 umožňovaly platformy pro sdílení uživatelského obsahu takřka absolutní svobodu politického projevu , ale v 2. polovině 10. let zahájily rozsáhlé uzavření.
Zaměstnanci velkých technologických firem jsou většinou progresivisti.
YouTube byl uzavřen v letech 2017 až 2019, k čemuž vedl i tlak britské vlády. Od roku 2019 YouTube potlačuje hraniční obsah, který neporušuje zásady komunity, a masově maže pravicové kanály a videa.
Facebook se masově uzavíral zejména od roku 2018, přičemž většinu smazaného obsahu nahlásily algoritmy. Od cenzury ustupuje od Trumpova druhého zvolení.
Twitter před rokem 2015 patřil mezi nejsvobodnější sociální sítě. V následujících letech zavedl rozsáhlou cenzuru, včetně rozsáhlých změn pravidel, která přímo zaváděla pozitivní diskriminaci. Elon Musk na podzim 2022 obnovil svobodu projevu.
Reddit byl před rokem 2015 taktéž svobodný, ale postupně se z něj stala nejcenzurovanější velká sociální síť.
IPhone, Android a Amazon se spikly proti sociálním sítím umožňujícím svobodu projevu a blokují je (Gab, dříve Parler)
Vliv států
Vlády a Evropská unie se na uzavření internetu podílely buďto tajně nebo formálně .
Kniha The Information State – Politics In The Age Of Total Control , uvádí , že západní progresivisté a elity v roce 2010 pohlíželi na internet jako na sílu pokroku, svobody a demokracie a americké administrativy za Demokratické strany podporovaly svobodný internet s přesvědčením, že rozšíří demokracii po světě, např. v souvislosti s arabským jarem. Po roce 2014 se však postoj začal obracet a od amerických voleb v roce 2016 progresivisté a západní elity pohlíží na internet jako na nebezpečnou a protidemokratickou sílu , kterou je třeba v rámci ochrany „ svobody, demokracie a lidských práv “ cenzurovat (v jejich eufemistickém slovníku moderovat , nikoli cenzurovat).
Evropská unie
Evropská komise v roce 2016 zavedla tehdy ještě čistě dobrovolný kodex chování proti nelegálním nenávistným projevům online . K tomuto kodexu se zavázaly např. Twitter, Google, Facebook či Microsoft . Evropská unie financuje cenzorské neziskovky (ověřovači faktů, více v samostatné kapitole) a provozuje organizaci Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO), kde se sdružují ověřovači faktů a ovlivňují veřejné mínění. EDMO má středoevropskou pobočku CEDMO, jejíž hlavním koordinátorem je Václav Moravec , přičemž na této pozici seděl i během svého působení v České televizi, což je zřejmý střet zájmů. Evropská unie z našich daní provozuje celou řadu neziskovek věnujících se cenzuře , propagandě a vymývání mozků ve školách. Jedná se o organizace: AI-CODE (5 milionů euro), AI4Debunk (4,9 mil.), EU-HYBNET (3,5 mil.), E-engAGEd (206 t.), DRONE (1,5 mil.), RESONANT (3 mil.), SOLARIS (2,8 mil.) a SPEAK OUT (390 t.).
Za cenzurskou politikou EU stojí i česká eurokomisařka Jourová :
Evropská unie svobodu projevu na internetu omezila nařízením Zákon o digitálních službách (Digital Services Act) z roku 2022 . Tento zákon nutí technologické společnosti pod pohrůžkou pokuty až 6% celosvětového ročního obratu mazat nezákonný obsah , přičemž Evropská unie se ani nesnaží skrývat , že ji jde převážně o nenávistné projevy . Dokonce stanovuje po vyhodnocení rizik povinnost mazat legální obsah, který má „ skutečné či předvídatelné nepříznivé dopady na občanský diskurz, volební procesy a veřejnou bezpečnost “. Dále obsahuje ještě přísnější dobrovolné kodexy. Na dodržování dohlíží nikým nevolený Evropský sbor pro digitální služby se sídlem v Dublinu .
DSA stanovuje „ důvěryhodné oznamovatele “, jejichž žádostem jsou sociální sítě povinny se věnovat přednostně. Důvěryhodné oznamovatele vybírá koordinátor digitálních služeb v jednotlivých zemích (v Česku Český telekomunikační úřad). Mezi „ důvěryhodné oznamovatele “ patří jak národní úřady proti podvodům či pro kontrolu hospodářské soutěže, ale také např. Bruselem placená neziskovka Debunk EU prosazující ultralevicovou proimigrační či genderovou agendu.
V rámci předběžné opatrnosti jsou sociální sítě de facto povinny mazat i obsah, který není nezákonný (ale je třeba jen podle AI podobný obsahu , který neziskovka označila za dezinformace), aby se vyhnuly pokutě. V okamžiku, kdy přijde nahlášení, se za případné nesmazání stává firma právně odpovědnou. DSA nutí sociální sítě mazat jak obsah nezákonný v zemi autora, ale také obsah nezákonný v zemi, v níž je firma pro EU registrována (většinou Irsko ). DSA tedy nutí sociální sítě mazat české příspěvky kvůli tomu, že jsou nezákonné např. v Irsku . Brusel tak vynucuje mazání nepohodlných názorů i v zemích s mírnějším přístupem, jako je Česko, Polsko či Estonsko, jen na základě restriktivnějších irských zákonů. YouTube provedl v EU v první polovině roku 2025 celkem 52 571 285 zásahů do uživatelského obsahu ( 3 673 287 proti „ nenávistnému a obtěžujícímu obsahu “ a 482 860 proti „ dezinformacím “).
Z českých europoslanců pro DSA hlasovali europoslanci z ANO (Charanzová, Dlabajová, Hlaváček, Kovařík), Pirátů (Kolaja, Peksa, Gregorová), TOP09 (Niedermayer, Pospíšil), KDU-ČSL (Zdechovský, Šojdrová) a Soc-dem (Maxová). Proti hlasovali pouze europoslanci SPD (David a Blaško). DSA aktivně kritizují Spojené státy americké za prezidentství Donalda Trumpa. Americký viceprezident Vance uvedl , že DSA je „ používáno pro cenzuru svobody projevu politických oponentů. “
Na základě DSA Evropská unie válčí proti Twitteru . Nikým nevolený evropský komisař Thierry Breton v listopadu 2022 pohrozil zablokováním Twitteru s tím, že Twitter nesmí nesmí volit „svévolný“ přístup k obnovování účtů zakázaných uživatelů , musí „agresivně“ stíhat dezinformace a souhlasit s „rozsáhlým nezávislým auditem“ platformy . Ve válce proti Twitteru se velmi angažovala také česká eurokomisařka Věra Jourová. Nikým nevolená Evropská komise udělila 5. prosince 2025 Twitteru pokutu 120 000 000 eur . Zřejmým cílem Evropské unie je přinutit Twitter k mazání nepohodlných informací, což se ji zatím moc nedaří. Evropská unie odmítá svobodu projevu, ač se sama označuje za nositelku svobody a demokracie.
Povinné ověřování věku na internetu a zákaz sociálních sítí pro děti jako první v EU začala zavádět Francie . Po ověřování věku chce ministryně pro umělou inteligenci a digitální záležitosti Le Hénanff zákaz VPN . Ověřování věku je pro ni „ jen prvním krokem “ a řekla „ budeme pokračovat, VPN jsou dalším tématem na mém seznamu. “ Zákaz VPN by znamenal absolutní deanonymizaci internetu a znemožnění útěku z digitálního gulagu, přesně po vzoru Ruska, které masově blokuje VPN na počátku roku 2026.
EU, zejména Dánsko, Irsko a Španělsko a Evropská komise , se také opakovaně snažila zavést chat control , tedy zakázat šifrování soukromé komunikace a nařídit plošné skenování veškeré soukromé komunikace (nejprve proti dětské pornografii a groomingu, ale časem by se to jistě rozšířilo o veškerou ilegální činnost, včetně např. kritiky imigrace), což jim sice zatím nevyšlo, a tak se od podzimu 2025 snaží zavést kompromisní verzi chat control požadující povinné ověřování věku , tedy zákaz anonymity , na sociálních sítích a dokonce i online hrách, a zároveň již EU zavedla zatím dobrovolné digitální ID, které má v podle irského návrhu sloužit povinně pro ověřování věku všude na internetu, tedy propojit veškeré účty na sociálních sítích s občanskou identitou. Kromě toho zákaz sociálních sítí pod určitý věk a povinné ověřování věku právě připravují vlády v řadě zemí EU , včetně české vlády Andreje Babiše.
Německo
Německý zákon NetzDG (Netzwerkdurchsetzungsgesetz) z roku 2017 (účinný od 2018)zavedený vládou Merkelové si došlápl na svobodný internet . NetzDG vyžaduje po sociálních sítích s více než 2 000 000 uživatelů, aby do 24 hodin odstranily „ jasně nezákonný “ obsah a do 7 dnů od obdržení žádosti od uživatelů veškerý nelegální obsah . Zákon se vztahuje na 22 trestých činů včetně pomluvy, nenávistných projevů či podněcování k trestnému činu . Řada těchto trestných činů nemá jednoznačné definice, což nutí technologické firmy preventivně masově odstraňovat obsah kritický např. k imigraci, islámu či transgenderu, aby snížily riziko pokuty. Společnosti jsou nuceny zveřejňovat pololetní zprávy a statistiky. Za porušení hrozí pokuta až 50 milionů eur. Novela z roku 2021 nařizuje povinné podávání zpráv o některé trestné činnosti policii . Tento německý zákon posloužil jako vzor pro další země, jako je Rusko , Bělorusko, Venezuela, Vietnam, Velká Británie či Indie.
Dnes Německo uvažuje o deanonymizaci internetu , ač ještě před patnácti lety bývalo baštou soukromí. Německý kancléř Merz chce nejen ověřování věku, ale i povinné vystupování v internetových diskusích pod občanskými jmény . Merz řekl: „ Chci vidět skutečná jména na internetu. Chci vědět, kdo mluví. “
Merkelové vláda zavedla cenzurský zákon NetzDG, který posloužil jako předloha např. pro Putina :
Velká Británie
Velká Británie je v přístupu k internetu asi nejvíce autoritářská západní země.
Již v roce 2017 britská vláda stáhla reklamy (armáda, dárcovství krve) z YouTube s tím, že YouTube nedostatečně maže „nenávistný a extremistický “ obsah. Jeden z manažerů Twitteru pro redakční odpovědnost pro Blízký východ, působící před koupí Elonem Muskem, byl zároveň odborník na psychologické operace v britské armádě.
V roce 2023 Británie zavedla do té doby na západě nepředstavitelný a tyranský Online Safety Act , který předává zákonodárnou a soudní moc společně nikým nevolenému úřadu Ofcom a zakazuje anonymitu na internetu (ověřování věku). Británie v posledních letech taktéž zavedla povinné digitální ID , zatýká až 12 000 lidí ročně za politické projevy na sociálních sítích či v terénu, připravuje zákaz anonymity na VPN (ověřování věku). Online Safety Act taktéž otvírá dveře zákazu šifrování soukromých zpráv a dat , ke kterému se britská vláda tajně snažila přinutit iPhone. Nyní iPhone v Británii požaduje ověřování věku přímo v operačním systému.
Britský premiér Keir Starmer zavádí digitální otroctví:
Austrálie, Kanada a Nový Zéland
Austrálie patří mezi nejradikálnější regulátory internetu na světě. Již v roce 2018 zavedla zákon umožňující vládě za určitých podmínek nařídit společnostem prolomení koncového šifrování , byť to zatím nevyužila.
Nový Zéland v boji proti svobodnému internetu obecně bývá umírněnější než nedaleká Austrálie. Za zmínku stojí, že vláda v roce 2019 publikovala neformální závazek „ bojovat proti online extremismu “ ,ke kterému se přidala většina západních vlád a sociálních sítí , ale USA ho za Trumpovy administrativy odmítly podepsat s ohledem na svobodu projevu, ale později závazek podepsal Biden.
Austrálie v roce 2021 zavedla Online Safety Act , který zřídil regulátora eSafety Commissioner, který má pravomoc bez soudu nařizovat globální mazání obsahu týkajícího se Austrálie. V roce 2024 Austrálie jako první země světa schválila od prosince 2025 platný zákaz sociálních sítí pro mladší 16 let (Online Safety Amendment Act 2024) a povinné ověřování věku , tedy zákaz anonymity (ale o tom až v dalším článku).
V lednu 2026 zvažovaly koordinovaný zákaz Twitteru Velká Británie , Austrálie a Kanada .
USA
V USA se, vzhledem k ústavně zakotvené svobodě projevu , proti svobodě projevu bojuje jiným způsobem , než v ostatních zemích.
Bidenova administrativa tlačila na sociální sítě , aby cenzurovaly dezinformace o covidu. Bidenova administrativa v roce 2020 před prezidentskými volbami tlačila na Zuckerberga , aby na Facebooku a Instagramu cenzuroval pravdivá fakta o kriminální a drogové kauze Bidenova syna Huntera pod záminkou, že ověřovači faktů neprokázali pravost. Facebook omezoval dosah odkazů na články New York Post o Hunteru Bidenovi a Twitter zcela blokoval odkaz na články o Hunteru Bidenovi tím, že je zařadil na blacklist odkazů vedle odkazů na weby s drogami či dětskou pornografií. O cenzorské kauze není na Wikipedii v článku Hunter Biden ani zmínka. Odkazy na dobové články:
Hunter Biden New York Post story being blocked on Facebook and Twitter draws ire of Donald Trump.
Facebook, Twitter make editorial decisions to limit distribution of story claiming to show ‘smoking gun’ emails related to Biden and his son.
Facebook And Twitter Limit Sharing ‘New York Post’ Story About Joe Biden.
Více než 200 agentů amerických organizací, jako CIA či FBI, „ našlo nové zaměstnání “ ve velkých technologických společnostech , především na pozicích kontrolorů a moderátorů obsahu (např. „ boj proti dezinformacím “). Bývalí agenti CIA dnes působí na pozicích, jako je manažer pro dezinformace ve firmě Meta (dříve Facebook) a vrchní manažer pro důvěru a bezpečnost v Googlu.
Twitter Files zveřejněné Elonem Muskem potvrzují, že se vedení Twitteru opakovaně setkávalo s FBI a CIA a že v Twitteru pracovalo mnoho bývalých agentů . Při setkáních vedení Twitteru se CIA, které formálně měly řešit zahraniční vliv v USA, se ve skutečnosti zabývaly domácími psychologickými operacemi . Dne 8. ledna 2021 Twitter na základě falešných argumentů o podněcování ke vzpouře zablokoval Donalda Trumpa .
Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) má ve svých manuálech , jak využít nevládních třetích stran pro vládní propagandu.
Od roku 2024 se postupně zavádí povinné ověřování věku , nejprve s tím začaly republikánské státy u pornografie, ale brzy se přidaly demokratické státy a začaly rušit anonymitu i na sociálních sítích. O tom však až v samostatném článku týkajícím se deanonymizace internetu v posledních letech.
Další aspekty
Morální panika
Restriktivní státní zásahy do naší svobody obvykle předchází šíření morální paniky z fiktivních a výrazně zveličaných problémů (dezinformace, rasismus, islamofobie, transfobie) či problémů skutečných (např. dětská pornografie či určité škodlivé vlivy sociálních sítí na děti), ovšem s naprosto extrémními návrhy na „řešení“, které by znamenaly konec svobody (např. digitální ID či dokonce povinné skenování veškeré soukromé komunikace).
Výskyt názvů 20 různých „nenávistí“ v New York Times a Washington Post : Slova jako transfobie, transfobní, islamofobie či islamofobní se před rokem 2010 takřka nevyskytovala a před rokem 2000 vůbec.
Morální panika vede k tomu, že stále více lidí se necítí svobodných vyjadřovat své názory a to ani v USA, kde stát díky ústavě nemůže přímo porušovat svobodu projevu, kterou však o to radikálněji porušují některé instituce (např. univerzity či korporace).
