V rozhovoru s Paulem Buitinkem ekonomka a bývalá představitelka americké vlády Catherine Austin Fitts vysvětlila svůj pohled na současné geopolitické napětí a ekonomický vývoj.
Podle Fittsové nelze nedávné události, včetně konfliktů na Blízkém východě, oddělit od budování globálního systému finanční a technologické kontroly, který nazývá „kontrolní sítí.“
Fittsová uvádí, že americká vláda od začátku roku 2025 urychluje zavádění těchto struktur. Patří sem digitální finanční systémy, rozsáhlý dohled a nové formy ekonomického řízení. Tyto události přesahují národní politiku a jsou součástí širší mezinárodní agendy.
“The Trump administration is run by the Rothschild syndicate.”
“Epstein was part of that syndicate.”
“From the moment they got into office … they’ve been operating at high speed to build the control grid.”
“This is Covid 2.0.”
Catherine Austin-Fitts just exposed how the… pic.twitter.com/1b7MgjltmZ
— Holden Culotta (@Holden_Culotta) April 16, 2026
V rozhovoru ostře kritizuje rovnováhu sil za politickým rozhodováním.
Podle ní je americká vláda výrazně ovlivňována nebo řízena sítí finančních elit, které nazývá „syndikát Rothschildů.“ Podle jejího názoru jsou vlivné rodiny jako Rothschildové a Rockefellerové součástí mocenské struktury kolem centrálních bank a finančních systémů.
Tvrdí, že osobnosti jako Jeffrey Epstein byly také součástí této sítě, mimo jiné v souvislosti s finančním a technologickým vývojem, jako je programovatelná měna.
V tomto kontextu výslovně uvádí, že Trumpova administrativa je pod vlivem této sítě a že geopolitická rozhodnutí – včetně těch na Blízkém východě – jsou v souladu se zájmy této skupiny.
Opakujícím se prvkem v rozhovoru je skepticismus Fittsové vůči oficiálním zprávám vlád. Často je označuje za nedostatečné nebo nekonzistentní. Například zpochybňuje vojenské vztahy na Blízkém východě, včetně schopností zničit Írán, navzdory dlouhodobým sankcím.
Podle Fittsové je nepravděpodobné, že by takové situace mohly existovat bez implicitního souhlasu nebo zapojení větších mocenských struktur. Naznačuje, že geopolitické napětí jsou někdy využívána nebo povolena k širším strategickým cílům.
Důležitou součástí její analýzy je význam mezinárodních obchodních tras, zejména námořních uzlů, jako je Hormuzský průliv. Fittsová zdůrazňuje, že kontrola těchto tras je zásadní pro globální ekonomiku a pro země s dominantní rezervní měnou, jako jsou Spojené státy.
Tvrdí, že narušení těchto tras – například kvůli konfliktům nebo blokádám – může mít zásadní důsledky pro dodávky energie, výrobu potravin a průmyslové řetězce.
Fittsová varuje, že dlouhodobé narušení globálních obchodních toků by mohlo vést k rozsáhlým ekonomickým otřesům. Zmiňuje možné důsledky, jako je nedostatek surovin, stagnující produkce a problémy v zemědělství, například kvůli nedostatku hnojiv.
Porovnává možný dopad s pandemií Covidu, ale naznačuje, že tentokrát by důsledky mohly být pro globální ekonomiku ještě drastičtější.
Podle Fittsové existují dvě možné vysvětlení současné situace: rozsáhlá manažerská neschopnost nebo záměrná strategie. Ačkoliv ponechává obě možnosti otevřené, naznačuje, že svět může být záměrně směřován k období krize a restrukturalizace.
V tomto kontextu hovoří o scénáři podobném „COVIDu 2.0“, kdy je krize využita k urychlení strukturálních změn.
Fittsová jde ještě dál a tvrdí, že některé elity usilují o dalekosáhlou kontrolu nad ekonomickými systémy a dokonce i nad velikostí populace.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
