PL/E. RIDI
Italský kuchař Emanuele Ridi varoval před dopady migrace a tvrdí, že Itálie kvůli tomu ztratila část někdejšího klidu i bezpečí. V pořadu Face to Face popsal, že v některých městech už lidé večer podle něj nemohou chodit bez obav ani nosit cennosti. Promluvil také o podnikání, jídle a svém životě po odchodu z gastronomie.
Emanuele Ridi nejprve hovořil o tom, jak v Česku fungují podmínky pro podnikání, úřady i celkové prostředí, a následně je porovnal se situací v rodné Itálii. Podle něj vychází český systém výrazně lépe. „Určitě je tu o dost menší byrokracie, než máme v Itálii. Dodnes to tak je. Tady si stěžují jen na, v Česku si stěžujeme na byrokracii zbytečně. Zkuste, zkuste, jaké to je v Itálii. V Itálii je to strašné,“ uvedl známý šéfkuchař, který dlouhodobě žije v Česku.
Otevřeně popsal, proč postupně ukončil své restauratérské podnikání v Praze. Podle něj se sešla smůla, špatné načasování i tvrdé ekonomické dopady po pandemii. „Když se něco stane, může být trochu smůla, nějaká chyba, trošku vše dohromady. Má smůla byla, že přišel covid. Udělal jsem asi největší investice v životě, obrovskou restauraci. Otevřel jsem a po osmi měsících přišel covid,“ vysvětlil Ridi.
I když po uzávěrách dál fungoval, podnik už jen přežíval bez reálného výdělku. „Takže jsem pracoval i další roky, ale jenom jsem platil banku, pronajímatele, personál. Bylo to vysilující, jenom jsem bojoval,“ uvedl, že po pandemii se změnily i podmínky na trhu práce a dramaticky vzrostly náklady. „Změnil se i personál, co jsme byli zvyklí předtím. Všechno se zdražovalo, nájmy, ale i personál minimálně o 30 %. Bylo to pořád těžší a těžší,“ popsal.
Nakonec se rozhodl podnik prodat, i když to znamenalo finanční ztrátu. Skončila tak i známá restaurace Manú v pražské Revoluční ulici, proslulá neapolskou pizzou. „Byla možnost to prodat, tak jsem to prodal za velkou ztrátu, ale potřeboval jsem si na chvíli vyčistit hlavu,“ dodal Ridi, který se přesunul se k eventům a vlastním pořadům.
U televizních pořadů chvíli zůstal, když vzpomněl na taneční soutěž StarDance, které se v Česku před lety účastnil. Současně poděkoval České televizi za možnost být součástí populární show. Kdyby znovu přišla nabídka, bez váhání by ji přijal a na slavné parkety by se rád vrátil.
Jeho slova přicházejí v době, kdy se kolem StarDance znovu vede debata, zda je podobný formát vhodný pro vysílání veřejnoprávní České televize a jakou roli má zábava na její obrazovce plnit.
Obava o trhy i lidský kontakt
Jako znalec vaření hovořil také o dnešním vztahu k jídlu a o tom, že si nyní rád vaří sám pro sebe a dává si na výběru surovin záležet. Přiznal však, že moderní doba směřuje k pohodlným nákupům přes internet. „Pokud jde o jídlo, ovoce, zeleninu, musí si člověk vybrat sám, protože nepošlou vždy to nejlepší. Někdy potřebuji rajče zralé napůl, do salátu, nejde jen vybírat podle fotek,“ uvedl, že jídlo je i o citu v ruce.
V té souvislosti zároveň varoval, že budoucnost může tradiční způsob nakupování vytlačit. Podle něj by tím nezmizely jen trhy, ale i běžné mezilidské setkávání. „Myslím, že v budoucnosti to bude fungovat jenom tak a je to škoda. Díky tomu se zabijí trhy, ještě něco tu je, zaplať pánbůh, ale je toho málo, a taky ten kontakt mezi lidmi, ten mizí,“ dodal Ridi, že více pohodlí znamená i méně života.
Samotnou kapitolou je pak i kvalita ovoce a zeleniny v Česku, kterou zdejší lidé často kritizují a porovnávají se středomořskými zeměmi, zejména s Itálií. Podle něj tato výtka není úplně mimo realitu. „V normálních prodejnách to opravdu vypadá, že je to vyrobené v počítači, vypadá to jako 3D, a nemá to ani žádnou chuť. Samozřejmě zaplaťpánbůh pánbůh nějaká nějaké místa, kde se dá sehnat dobré ovoce i zelenina,“ řekl tvrdá slova o běžné nabídce. Kritikou nešetřil ani vyšší cenu potravin.
Přiznal, že ho mrzí menší poptávka po farmářských trzích a tradičním způsobu nakupování čerstvých surovin. Podle něj by podobná místa měla mít mnohem silnější postavení. „Byl bych rád, aby tu třeba existoval zde i rybí trh,“ srovnává s jižní Evropou.
Nebezpečí v Itálii? „Jako pustit žraloka do bazénu“
Závěrem rozhovoru Ridi popsal, že když se vrací do Itálie, těší se především na tamní atmosféru a otevřenost lidí. Podle něj je právě lidská energie něco, co dnes v Evropě často chybí. „I když přijdu do baru a jsem tam poprvé, všichni se smějí. To je potřeba v dnešní době, vidíme jinak šedivo všude,“ uvedl Ridi. Chvála života bez přetvářky.
Následně ale známý kuchař výrazně zkritizoval vývoj bezpečnostní situace v Itálii a spojil ji s migrací i politickými rozhodnutími minulých let. „Jedna věc, která mě trochu štve, je, že jsme si pustili do Evropy moc lidí, kteří k nám nepatří,“ řekl Ridi s tím, že to podle něj mění kulturu i způsob života.
„Ovlivní nám ten klid, ten způsob toho života, který byl klidný. Dnes už bohužel není. Zaplaťpánbůh, pánbůh, v Česku je to zatím tabu, ale v Itálii není. V Itálii je spousta, která které jsou nebezpečná. Ve Florencii v noci večer nemůžete nosit hodinky. Nemůžete nic. Starší lidi zde nemůžou chodit v klidu, ani venčit psa. Je to zbytečné,“ dodal.
A odsoudit evropskou demografickou a migrační politiku. Podle něj se měl problém řešit podporou rodin, nikoli dovozem lidí bez vztahu k evropským hodnotám. „Importovat k nám lidi, kteří nemají ani zájem o náš svět, ale mají zájem jen o naše peníze. To je jako když si pustíš žraloka do bazénu. Ten tě sežere,“ uzavřel Ridi tvrdým přirovnáním.
Článek Emanuele Ridi: Pustili jsme do Evropy moc lidí, kteří sem nepatří se nejdříve objevil na .
