D. TOLAR
Soudce Clarence Thomas označil aktuální trend všudypřítomného progresivismu za největší hrozbu pro svobodnou společnost. Ve svém projevu ke studentům na univerzitě vyzval občany k převzetí odpovědnosti za budoucnost USA.
Clarence Thomas je od roku 1991 soudcem amerického Nejvyššího soudu a je považován za konzervativní ikonu. Narodil se do velmi chudé černošské rodiny a vychovávala jej babička. Do funkce jej nominoval republikánský prezident George Bush jako historicky druhého Afroameričana na pozici soudce Nejvyššího soudu Spojených států.
Progresivismus versus svoboda
V texaském Austinu hovořil Clarence Thomas minulý týden ke studentům o tom, jak je progresivismus neslučitelný s ideály, na kterých vznikla nejsvobodnější země světa.
V úvodu svého projevu zopakoval, na jakých principech je postavena americká Deklarace nezávislosti a Ústava. Je to poznání, že každý člověk je od Boha obdařen nezcizitelnými právy na život, svobodu a majetek a že jsou si všichni lidé rovni.
Pozn. autora: Nezcizitelná práva jsou dána Bohem mimo jiné z jednoho prostého důvodu. Pouze v takovém případě nemůže žádná vláda tvrdit, že je ruší nebo nějak omezuje.
Odhodlání
Slova na papíře nestačí, pokračoval Clarence Thomas. Sílu jim v případě Deklarace nezávislosti dodalo 56 podpisů lidí, kteří byli skutečně odhodláni je bránit. V závěru Deklarace napsali, že společně ručí svými životy, majetkem a vlastní ctí. Jejich odhodlání bylo tím, co učinilo ze slov princip.
Pozn. autora: Podpis Deklarace byl podle tehdejších britských zákonů zradou s odpovídajícími tresty. Z 56 signatářů Deklarace jich bylo několik uvězněno a řada dalších utrpěla finanční ztráty nebo přišla o majetek.
Kontrola vlády, ne lidu
Soudce Thomas dále řekl:
Výběr, překlad, mezititulky autor.
Ústava je dokument, který vymezuje hranice, kam až může vláda zajít. Tohoto účelu dosahuje tak, že chrání naše přirozená práva a svobody před koncentrovanou mocí a přemírou demokracie. Americká ústava zavedla striktní oddělení moci a federalismus, v moderní historii poprvé, s cílem zabránit vládě, aby se stala tak silnou, že by mohla omezovat přirozená práva. Velká hrozba pro naše práva přichází od tyranie většiny.
Progresivismus se snaží nahradit základní stavební kameny Deklarace nezávislosti, a tedy i způsobu naší vlády. Tvrdí, že naše práva a důstojnost nepochází od Boha, ale od vlády. Požaduje po lidech podřízenost a slabost, které jsou neslučitelné s ústavou založenou na transcendentním původu našich práv.
Touha po moci je věčná
Lidské dějiny nás učí, že většina často využívá stát k porušování práv menšiny. Jelikož je člověk hříšný a touha po moci je součástí lidské přirozenosti, musela být vláda omezena. Majitelé otroků využili moci vlády k popření jejich přirozených práv, zastánci segregace využili stát k útlaku osvobozených žen a mužů, včetně mých předků.
Dnes není jisté, zda tyto principy přežijí. Na počátku 20. století byla do amerického hlavního myšlenkového proudu zanesena nová sada principů. Jejich nejvýznamnějším propagátorem byl prezident Woodrow Wilson. Nazvali je progresivismem a od Wilsonovy éry se výrazně prosadily v našem systému vlády i způsobu života. S principy Deklarace nezávislosti nemohou koexistovat navždy.
Německá stopa
Progresivismus nepochází z Ameriky. Wilson a jeho následovníci otevřeně přiznávali, že jej převzali z Bismarckova Německa, jehož státocentrickou společnost obdivovali. (Pozn. autora: o Bismarckově systému více zde ). Wilson označil německý systém relativně neomezené státní moci za téměř dokonalý.
Progresivismus byl prvním velkým proudem amerického politického hnutí, který se otevřeně postavil principům Deklarace nezávislosti. Pro Wilsona byla nezcizitelná práva jednotlivce spoustou nesmyslů. Nově definoval svobodu ne jako přirozené právo, které předchází vládě, ale jako právo přizpůsobit vlády svým vlastním potřebám a zájmům.
Jinými slovy, svoboda již nebyla darem od Boha, ale lidé si jí užívali z milosti vlády. Vláda by ve Wilsonově pojetí byla dobročinná a nepostradatelná. Myšlenky zakladatelů USA by měly být zapomenuty.
Pohrdání lidmi
Nebudete překvapeni, že progresivisté americkým lidem velmi pohrdají. Wilson lamentoval, že příliš mnoho věcí řešíme hlasováním a příliš málo za pomoci expertů. Chtěl, aby Amerika byla jako Německo, kde byli lidé, jak s obdivem říkal, poslušní a poddajní.
Století progresivismu nedopadlo dobře. Stalin, Hitler, Mussolini a Mao byli všichni spojeni s nástupem progresivismu a všichni byli proti přirozeným právům, na nichž je založena Deklarace nezávislosti. Mnoho progresivistů je obdivovalo krátce předtím, než jejich vlády zabily desítky milionů lidí.
Evropští myslitelé již dlouho kritizují Ameriku za to, že zůstává uvězněna v minulosti se slabou decentralizovanou vládou a silnými právy jednotlivce. Proč Amerika nikdy neměla socialistickou stranu, zeptal se mě kdysi jeden německý sociolog. Měli jsme štěstí, že jsme nevyměnili naše přirozené svobody za údajně osvícený svět Hegela, Marxe a jeho stoupenců. Fašismus, který je koneckonců národním socialismem, vyvolal války, které zabily desítky milionů lidí.
Cesta zpět
Nic z toho nepředstavovalo vylepšení principů Deklarace nezávislosti. Progresivismus je cesta zpět. Jsou-li lidé obdařeni nezcizitelnými právy, je to definitivní. Odvozují-li vlády svoji moc ze souhlasu těch, jimž vládnou, nelze to vylepšit. Pokud chce někdo popřít jejich pravdivost nebo správnost, jediným směrem, kterým se může ubírat, není vpřed, ale zpět, do doby, kdy neexistovala práva jednotlivce.
Je to naše země
V závěru svého projevu vyzval soudce Clarence Thomas k obraně principů svobody a připomněl slavnou řeč prezidenta Abrahama Lincolna, kterou pronesl po bitvě u Gettysburgu během americké občanské války. V ní vyzval, aby ti, co přežili, pokračovali s ještě větším odhodláním v úkolu, který jim zanechali vojáci, jejichž odhodlání je stálo život.
„Podle mého názoru musíme v sobě najít stejnou míru odvahy, jako měli ti, kdo podepsali Deklaraci nezávislosti, abychom mohli pro svoji budoucnost učinit to samé, co oni udělali pro svoji. Je to naše země. Chovejme se podle toho a převezměme za ni odpovědnost.”
Hlas lidu
Komentátoři mimo média hlavního proudu považují Thomasův projev za nezvykle silný z několika důvodů. Soudce Nejvyššího soudu vyjadřuje pochyby, zda principy, na nichž byly založeny Spojené státy, přežijí. Progresivismus je podle jeho názoru neslučitelný se svobodnou společností. Není to pouhý názorový směr, je to buď, anebo. Na závěr vyzývá ke stejnému odhodlání, které projevili signatáři Deklarace nezávislosti, jež vedla k americké válce za nezávislost.
D. Tolar
Článek Soudce amerického Nejvyššího soudu: Progresivismus je smrtelná hrozba se nejdříve objevil na .
