VK
Bývalý bulharský prezident se svojí stranou drtivě vyhrál parlamentní volby a vyzval k obnově dialogu s Ruskem, k zastavení vyzbrojování Ukrajiny a k nastoupení cesty pragmatismu a obnovy konkurenceschopnosti evropských ekonomik za pomoci Ruska a ruských surovin a energií! A nový maďarský premiér navrhl, aby se Viktor Orbán stal předsedou Evropské komise!
Přesně týden po maďarských parlamentních volbách proběhly další ostře sledované volby i v Bulharsku, které vyhrála strana Progresivní Bulharsko bývalého a údajně pro-ruského prezidenta Rumena Radeva. V Bruselu byly obrovské obavy, protože průzkumy ukazovaly jeho náskok, ale nedělní volby dopadly úplně přesně jako před týdnem v Maďarsku, tedy obrovským vítězstvím, kdy Radevova strana získala 45% hlasů a v parlamentu tak bude mít naprosto pohodlnou parlamentní většinu a bude moci vládnout sama.
Velká panika se rozhostila mezi bruselskými kádry, protože Radev je považován za pro-ruského kádra. Vítěz bulharských parlamentních voleb, Rumen Radev ze strany „ Progresivní Bulharsko “, vyzval k obnovení dialogu s Ruskem. Bývalý prezident dovedl nově vzniklou levicově orientovanou populistickou stranu k drtivému vítězství díky programu založenému na kritickém dialogu s Bruselem a pragmatickém přístupu k Moskvě.
Poté, co první odhady výsledků ukázaly, že jeho strana jasně vede, se euroskeptik Radev v rozhovoru s novináři vyjádřil, že Bulharsko zůstane „na své evropské cestě“, ale zároveň zdůraznil, že Sofie i Unie potřebují v zahraniční politice „ kritičtější přístup “. „ Zeptejte se francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, belgického premiéra, zeptejte se dalších evropských lídrů, včetně německého kancléře Friedricha Merze, který prohlásil, že tento dialog s Ruskem musí být obnoven ,“ uvedl Radev a zdůraznil, že dialog je nezbytný pro utváření budoucí bezpečnostní architektury Evropy a pro zastavení její deindustrializace.
Bulharsko si zvolilo svého Magyara i Orbána v jednom
„ Pokud chceme, aby Evropa měla skutečnou strategickou autonomii… musí Evropa velmi vážně uvažovat o tom, jak zajistí své zdroje, protože bez energetických zdrojů nemůžeme hovořit o konkurenceschopnosti ,“ dodal. Radev tvrdil, že Unie si sama podkopala pozici tím, že usilovala o morální vedení v tom, co popsal jako svět bez pravidel, a nyní potřebuje praktičtější politiku.
Podle konečných výsledků získala Radevova strana Progresivní Bulharsko 45,3% hlasů a výrazně tak předstihla dlouho dominující stranu GERB-SDS bývalého premiéra Bojka Borisova , která dosáhla 13,4 %, zatímco strana PP-DB úřadujícího premiéra Andreje Gyurova zaostává s 12,9 %. Aby mohla strana nebo koalice sestavit vládu, musí v 240členném Národním shromáždění získat alespoň 121 mandátů.
Podle předběžných odhadů strana „ Progresivní Bulharsko “ tuto hranici již překročila a získala odhadem 131 až 134 mandátů, což jí stačí k vládnutí bez koalice. Radev označil výsledek za „ vítězství naděje nad nedůvěrou “ a uvedl, že jeho strana překonala apatii voličů, připustil však, že nedůvěra v politiky přetrvává. Uvedl, že se k sestavení vlády či případným koaličním jednáním vyjádří až po oznámení konečných výsledků. Toto hlasování představuje již osmé volby v Bulharsku za posledních pět let.
Bývalý prezident Bulharska chce dialog s Ruskem, ruské energie, suroviny, a chce pokračovat v odporu proti dodávkám zbrání na Ukrajinu
Země se od roku 2021, kdy Borissov rezignoval uprostřed korupčních skandálů, nachází ve stavu politické dysfunkce s nepopulárními prozatímními vládami. Ačkoli strana Progresivní Bulharsko vznikla před méně než dvěma měsíci, Radev je politickým veteránem, který zastával funkci prezidenta od roku 2017 až do odstoupení v lednu, aby se ucházel o post předsedy vlády.
Přičemž slíbil prolomit patovou situaci a bojovat proti korupci. Radev, který je hlasitým kritikem politiky EU vůči Ukrajině, se postavil proti bulharskému embargu na ruské energetické suroviny, zablokoval plán z roku 2022 na vyslání obrněných vozidel na Ukrajinu a tvrdil, že tento konflikt nelze vyřešit vojenskou cestou.
Už v době, kdy byl prezidentem, tak odmítal vyzbrojování Ukrajiny, odmítal protiruské sankce a varoval, že odstřihnutí Evropy od ruských zdrojů a energií zničí evropskou ekonomiku. Radevovi vypršel prezidentský mandát letos v lednu a vrhl se do čela středo-levé koalice Progresivní Bulharsko, která prosazuje obnovu ekonomiky a průmyslu na bázi normalizace vztahů s Ruskem. Bez ruských surovin a paliv to prostě nejde nejen v Bulharsku, ale nejde to nikde v Evropě.
Evropská konkurenceschopnost je v troskách, protože nákupy drahých surovin a energií z dalekého světa namísto z Ruska zdražují výrobu natolik, že produkce nedokáže konkurovat ani té čínské, ani japonské, ani americké, prostě žádné. Německý Volkswagen dokonce přešel částečně s podporu německého státu na válečnou výrobu a ve spolupráci s izraelskými firmami bude vyrábět PVO systémy. Výroba bude čerpat evropské a domácí německé dotace.
Péter Magyar přivodil aparátčíkům v Bruselu infarkt – navrhl Viktora Orbána za předsedu Evropské komise
Česká euroliberální fronta začala bít na poplach. Europoslanec Tomáš Zdechovský označil výsledek voleb v Bulharsku za geopolitickou změnu, viz jeho tweet výše. Ale toto není jediný šok pro Brusel. Již o víkendu nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar znovu odjistil a škodolibě vhodil granát do bruselských kanceláří, když v dalším šokujícím projevu prohlásil, že novým předsedou Evropské komise by se měl stát Viktor Orbán.
Protože lidé v EU ho mají rádi a má tvrdou a nekompromisní politiku. Volby v Maďarsku prý prohrál, protože lidé mu už nevěří ve smyslu ekonomických návrhů, které Maďarsku nijak nepomohly, ale stále si zachovává úctu a podporu mnoha lidí, a to především v zemích EU. Orbán je populární mezi obyčejnými lidmi v EU, ne mezi politiky, ale lidmi, takže by prý dobře hájil jejich zájmy v Evropě.
V Bruselu se po tomto rozhovoru pro maďarský Telex ozvaly obrovské rány, když hodiny padaly ze zdí ve všech kancelářích. Ten chlapík, kterého si euroliberálové vykreslili a vysnili jako dalšího euroboye , který hned poběží do Bruselu líbat prsten, jim teď chce poslat Orbána přímo do Evropské komise místo Uršuly von der Leyen, na její místo. Po skandálních výrocích Magyara o tom, že Maďarsko se nevzdá ruských paliv, je tohle další šok.
A že až skončí válka na Ukrajině, že Magyar očekává, že celá EU se vrátí k ruským surovinám, a že Ukrajina do EU nijak brzy nevstoupí, že o tom musí rozhodnout referendum v Maďarsku, tak po těchto výrocích je tento Magyarův vzkaz doslova dalším granátem, který v Bruselu explodoval. Takhle se nechová kádr Bruselu. Takhle se chová někdo, kdo pokračuje ve šlépějích Orbánovy zahraniční politiky. Tu domácí možná bude Magyar opravdu dělat jinak ( pokud to vůbec půjde, protože to vůbec není jisté ), ale ta zahraniční se podle všeho nezmění ani o píď.
Orbán a Magyar spolu před volbami něco upekli. Je to “Absolute Cinema” na voliče a pomalu se to dostává na povrch
Dokonce to může být pro Brusel ještě horší. Maďar může začít Brusel vydírat a bude třeba chtít, aby Orbán dostal křeslo předsedy Evropské komise výměnou za třeba nějaké změny v Maďarsku v zákonech, které se Bruselu za Orbána nelíbily. Magyar ví, že Orbán je stále silný a autorita.
A že pro Tisza bude lepší, když bude působit v Bruselu jako šéf Evropské komise než jako lídr maďarské opozice. To je ten první leitmotiv , který člověka napadne. Jenže, ten obrat Magyara po volbách tomu neodpovídá. Ve volbách byl Orbán doslova terčem pro Magyara, ale jakmile je po volbách, je všechno jinak a už dokonce doporučuje svého “ rivala ” do funkce šéfa Evropské komise.
Ne, takhle povolební matematika nikdy nefunguje. Tohle muselo být dopředu dohodnuté, jak si rozdělit voliče v Maďarsku mezi Fidesz A a Fidesz B. Je to přitom logické. Ty obrovské masy vlasteneckých a protimigračních voličů Fidesz z roku 2022 se nikam nevypařily při volbách 12. dubna. Prostě velká část jich přešla do Tisza partaje vedené bývalým Orbánovým spolustraníkem Péterem Magyarem. Ten vyhrál volby.
A teď po volbách, namísto bruselskými liberály očekávané pomsty, odvety nebo likvidace Orbána, přichází chvála jeho schopností, zásluh a dokonce doporučení do čela Evropské komise. Už je jasné, proč Magyar na balkóně prezidentského paláce pronesl slova: “ Absolutní filmová scéna! ” v odkazu na italskou filmovou školu ( Absolute Cinema ) zachycení okamžiku, kdy film a realita splývají v jeden záběr a nelze rozlišit, co je hrané, a co je už realita. Přesně jako v Absolute Cinema si teď musí připadat voliči Magyara, ale i celá Evropská komise.
-VK-
The post Bývalý bulharský prezident se svojí stranou drtivě vyhrál parlamentní volby a vyzval k obnově dialogu s Ruskem first appeared on Pravý prostor .
