Tíživá situace v Hormuzském průlivu přišla právě v době, kdy jsou na severní polokouli nejvíce potřeba hnojiva, jejichž výroba i distribuce v současné době vázne.
Předpokládá se, že situace povede nejen k menší úrodě, ale ve vyspělých zemích ke zdražování potravin a v rozvojových zemích dokonce k hladomorům.
Odborníci očekávají, že v zemích třetího světa zejména nedostatek masa (či jeho ndostupnost) povede k situaci, kterou lze přirovnat k Arabskému jaru.
V diskuzi o dopadech situace v oblasti Blízkého východu na zemědělství hovoří bývalý šéf pro komodity Bridgewateru Alex Campbell, Brent Johnson ze Santiago Capital a moderovali ji Tony Greer a Jared Dillian.
Škoda už byla napáchána
I v nejlepším případě, kdy se lodní trasy okamžitě znovu otevřou, Brent Johnson ze Santiago Capital říká, že škody jsou již v systému zakořeněné.
„Pokud se zítra v průlivu otevře vše a vrátí se na 100 % do normálu, bude pět až šest týdnů volné místo, kdy lodě nepřiplují tam, kam obvykle připlouvaly.“
Varování přišlo během včerejšího hlubokého zkoumání potenciální krize v oblasti hnojiv a zemědělství, s možnými narušeními na úrovni Arabského jara v zemích třetího světa, ale jak Johnson řekl, tak ani USA nejsou imunní.
Dále najdete klíčové momenty z rozhovoru.
Dokonalá bouře
Pět až šest týdnů válečné mezery přímo koliduje se zemědělským kalendářem.
Johnson: „Sezóna výsadby je z velké části už u konce. A hnojiva, která by normálně byla dostupná, nebyla k dispozici. A ta hnojiva, která byla dostupná, byla dražší… Když se podíváte na počet bankrotů, které farmáři v USA podávají, tak prudce vzrostly.“
Současně roste riziko počasí. Tohle je rok El Niño… a to způsobuje spoustu problémů s počasím. Tato kombinace, říká, zvyšuje pravděpodobnost opožděného, ale významného šoku.
„Za šest až devět měsíců můžete mít dokonalou bouři.“
Johnson poukazuje na předchozí případy, kdy podobné podmínky vedly k prudkým cenovým pohybům. „V letech 2007 a 2008 byla potravinová krize, když došlo k narušení zásob, špatné sklizni a politickým rozhodnutím, která odklonila nabídku.“
Výsledkem byla výrazná inflace základních komodit:
„V letech 2007 a 2008 cena rýže vzrostla téměř o 200 %. V letech 2010 a 11 vzrostla cena pšenice o 130 %. Ve všech těchto případech začalo docházet k sociálním nepokojům ve stylu Arabského jara.
Když jsou lidé najezení a v teple, obvykle neprotestují. Ale když je jim zima a hladoví, začnou vycházet do ulic.“
pic.twitter.com/gHcRNn3pGh
— ZeroHedge Debates (@zerohedgeDebate) May 2, 2026
Arabské jaro 2.0
„Když jsem se na to díval, tak předchozí potravinové krize – 2007, 2008, 2010 a 2011 – byly špatné, ale je zde jeden důvod, proč si myslím, že teď mohou být ještě horší… V té době byly tyto rozvíjející se trhy a rozvojové země mnohem více založené na zemědělství, protože si to mohly dovolit.“
Podle Johnsona se za poslední dvě desetiletí změnila životní úroveň… A co je důležité, změnilo se i očekávání životní úrovně. „Jak se přesunuli do střední třídy v místech jako Čína a Indie, zvykli si občas na maso.“
Maso je náročnější na zdroje. „Lidé vlastně kukuřici moc nekonzumují, ale používá se jako krmivo pro drůbež nebo dobytek… Nebudou dostupné živočišné bílkoviny, na které si lidé zvykli.“
V rozvojových zemích by to mohlo znamenat návrat k chudobě, o které si mysleli, že je za nimi:
„Teď, když se najednou budu muset vrátit jen k rýži a už nebudu jíst maso… Budu naštvaný.“
pic.twitter.com/1OlPUdrUEA
— ZeroHedge Debates (@zerohedgeDebate) May 2, 2026
Celou debatu najdete zde:
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
