VÁCLAV KRÁSA
Dnešní „Co týden dal“ začnu poněkud netradičně . Dnes se dožívá 95. let mimořádná herečka paní Jiřina Bohdalová, což asi většina občanů zaregistrovala. Přeju jí mnoho zdraví a vitality. Je skutečně vnímána, jak kdysi řekl pan Marek Eben, jako „živoucí národní památka“ a těch by si měl každý národ hledět.
Vztahy mezi Českou republikou a Německem, se mohou postupně zhoršovat, což by nebylo v historii poprvé a určitě to nebude naposled. Německo je dlouhodobým hostitelem Sudetoněmeckého landsmannschaftu, což je logické, mají nejen společný jazyk, část historie, ale jsou si blízko i politicky, protože sjezdů SL se pravidelně účastní i přední bavorští a němečtí politici. A v tom vidím jeden ze základních problémů blížícího se sjezdu Sudetoněmeckého landsmannschaftu v Brně, kterého se mají opět účastnit politické špičky bavorské CSU. Jedná se jednoznačně o politickou akci s podporou části německých politiků. Česká vláda by měla diplomaticky tlačit na německé politiky, že vnímáme sjezd Sudetoněmeckého landsmannschaftu na našem území, jako nevhodnou událost, která bude mít vliv na vzájemné vztahy. Zatím, až na jedinou vládní stranu SPD, se nikdo z vlády k chystanému sjezdu nevyjádřil. Přitom je zřejmé, že tlak na otevření diskuse na téma Benešových dekretů se zvyšuje. Nejen Maďarsko opět otevírá otázku Benešových dekretů, ale vypadá to, že německá vláda by s otázkou otevření Benešových dekretů neměla problém, ale napřed před sebou postrkuje Sudetoněmecký landsmannschaft. Všichni jsme doufali, že přijetím Česko – Německé deklarace v roce 1997, kde se jasně uvádí, „Obě strany se shodly, že nebudou zatěžovat současné vztahy právními nároky z minulosti“, je navždy uzavřena otázka Benešových dekretů, ale dnešek ukazuje, že tomu tak není. Je evidentní, že nové politické síly mají zájem na revizi výsledků II. světové války. Jde o součást dlouhodobého úsilí, které prochází napříč celou západní a střední Evropou. Vidíme to na každém kroku, kdy se zaměňují viníci a obětí druhé světové války s cílem změnit výklad dějin a dosáhnout majetkových a možná i územních změn. Podporou německých politiků na sjezdu Sudetoněmeckého landsmannschaftu v Brně, a pokud se ho skutečně osobně účastní, je na místě konstatovat, že německý stát působí jednoznačně proti českým národním zájmům. Je dobré, abychom sledovali všechny linky politiky a najednou zjistíme, že existuje mnoho sil, které usilují o zpochybnění výsledků poválečného uspořádání. Landsmanšaft se nikdy jednoznačně nezřekl majetkových nároků, natož aby akceptoval neměnnost Benešových dekretů. Toto je nezbytné pořád opakovat. Prezident Pavel mluví o Spojených evropských státech, což by vedlo ke změně poválečného uspořádání a nerespektování státních hranic. Když pozorně sledujeme mainstreamová média tak můžeme jasně sledovat linii neustálého připomínání utrpení odsunutých lidí, kolik jich při odsunu zemřelo a jak trpěli a trpí tím, že museli opustit svoji vlast, i když se dnes jedná o druhou či třetí generaci lidí.
Naši politici, převážně ze současné opozice se pravidelně účastní sjezdu Sudetoněmeckého landsmannschaftu a někteří je nazývají našimi krajany. To všechno jsou aktivity, které mají postupně, salámovou metodou, vytvořit atmosféru, že Němci byli vyhnáni nespravedlivě a je potřeba najít způsob odškodnění. Má se vytvořit dojem, že statisíce mrtvých na naší straně nejsou ničím proti utrpení Němců, kteří museli opustit svoje domovy. Nemá se připomínát, že oni v roce 1938 zradili svoji vlast a dlouhodobě pracovali na jejím zničení a ujařmení českého národa. Kdo by měl pochybnosti o cílech Sudetoněmeckého landsmannschaftu ať si přečte základní dokument této organizace, tzv. Eichstättská adventní deklarace z r. 1949, kde se uvádí, „naším bezpodmínečným požadavkem je navrácení domova v jazykových hranicích z roku 1937“ a dále, že „předpokladem i pro to by byla připravenost Čechů a Poláků vrátit vyhnaným Němcům jejich domov. Všechny tyto úkoly mohou být řešeny jen v rámci federalistického celkového uspořádání Evropy“. Právě z této deklarace je zřejmé, které síly se spojily, aby zničily naší zemi.
FB
Článek Co týden dal 18. (2026) se nejdříve objevil na .
