Vzhledem k tomu, že i u nás byla prosazena ze strany EU trans agenda, je dobré si všímat, co se děje v zemích, odkud tato zvrácená politika pochází. Jde samozřejmě o jednu z mnoha depopulačních politik, jejichž cílem je vyřadit co nejvíc lidí z reprodukce.
V minulosti jste si zde mohli přečíst několik příběhů nešťastných lidí z USA či Austrálie, kterým bylo vnuceno, že jsou trans. Po nátlaku ze strany takzvaných „lékařů“ byli tito lidé často ještě v dětství přeoperováni na opačné pohlaví, aby jim posléze došlo, že vůbec nejsou trans.
Jak k tomu, že se změní pohlaví někomu, kdo o to vůbec nestojí, dochází? Lidé jsou velmi lehce manipulovatelní, o to spíš v situaci, kdy zažívají nějaké trauma nebo mají jakékoli psychické problémy.
V zemích jako USA, Kanada, Velká Británie, Španělsko, Brazílie či Austrálie (vše země s tvrdě prosazovanou trans agendou) se cíleně vnucuje zejména mladým lidem s psychickými problémy či po traumatu, že jsou trans.
Zneužíván je i fakt, že většina těchto lidí bezmezně věří „lékařům“ a nechají se tedy přesvědčit, že pokud změní pohlaví, jejich psychické problémy se zlepší.
K tomu nakonec nedojde a mimo původního traumatu přichází i další problém: tito lidé se ocitli v cizím těle, které ve skutečnosti nikdy nechtěli. K tomu se navíc přidává bezpočet zdravotních problémů.
Níže se můžete podívat na výpovědi dvou Kanaďanek, které v době, kdy byly lehce ovlivnitelné (řešily psychické problémy, závislost nebo trauma) zneužili pro zvrácenou trans agendu, aby byly záhy proměněny v muže.
Nyní se snaží být opět ženami, ale tzv. „detranzice“ není nijak jednoduchá…
Ženy po detranzici Faith Groleau a Kellie-Lynn Pirie vypráví o tom, jak transgender medicína ignorovala jejich trauma a duševní problémy, vehnala je do blokátorů puberty, hormonů a operací a zanechala je s nevratnou mutilací, neplodností a lítostí.
Odsuzují takzvanou „genderovou afirmaci“ jako predátorskou lež.
Níže najdete jeden z nejznepokojivějších rozhovorů, které tato reportérka kdy vedla: syrový, dvoudílný rozhovor ze 4. května se dvěma ženami po detranzici: Faith Groleau a Kellie-Lynn Pirie, jejichž životy byly trvale změněny experimentálními protokoly transgender medicíny.
Následující den, 5. května, se tyto ženy a další podobně zneužité osoby připojily k odborníkům na tiskové konferenci na Parliament Hill a večerní veřejné setkání ve východní části Ottawy. Jejich poselství bylo jasné: slib „genderové afirmace“ je lež, která ničí těla, mysl i budoucnost.
Podívejte se na první část rozhovoru RAIR s Faith Groleau a Kellie-Lynn Pirie (volný překlad pod videem):
Faith Groleau:
Faith Groleau byla jako nezletilá, okradená o svou budoucnost, když začala svou lékařskou tranzici kolem 16 let poté, co bojovala s dokumentovanými duševními problémy a traumatem z dětství.
Místo řešení její základní bolesti ji pediatr rychle nasadil na blokátory puberty a poté na testosteron. Nikdy přitom neuvažovala o tom, že by chtěla být chlapec. Přesto byla ke změně pohlaví přemluvena.
Blokátory ji v 16 letech uvedly do předčasné menopauzy. Přirozená produkce estrogenu se zastavila. Tímto zákrokem velmi utrpěla i hustota kostí. Vývoj, který měl nastat během puberty, se nikdy neodehrál.
Fyzickou realitu popisuje tvrdými slovy: trvalé prohloubení hlasu, ochlupení na obličeji a těle, zvětšení klitorisu (což správně označuje za formu ženské genitální mutilace), celoživotní infekce močových cest a inkontinence.
Doktoři ji nikdy ji nevarovali před plným rozsahem trvalých změn. Když vyjádřila pochybnosti, odpověď byla vždy stejná: více hormonů, více zákroků. Další zákrok jí konečně dá pocit, že je v pořádku.
Faith nyní žije s nevratnými důsledky. Její tělo bylo součástí experimentu, když byla ještě dítě a lékařský systém, který to provedl, za to nepřebírá žádnou odpovědnost.
Kellie-Lynn Pirie:
Kellie-Lynn Pirie, zakladatelka Detrans Alliance Canada, prošla tranzicí až ve svých třiceti letech. Změnu pohlaví jí provedli po letech traumatu, léčby závislosti a vyčerpávající práce na zotavení.
Po dvou letech střízlivosti se stále cítila velmi nepříjemně. Jistý muž, který se identifikoval jako žena, jí naznačil, že je ve skutečnosti trans muž, proto je jediným řešením jejích problémů změna pohlaví.
Představa, že by mohla zkrátit roky náročné terapie hormony a operacemi, byla svůdná.
Pokaždé, když se z její strany objevily pochybnosti, byla reakce trans průmyslu předvídatelná: „Ty jsi prostě ještě neměla ten testosteron.“ „Jen jsi neměla hysterektomii.“ „Jen jsi ještě neměla mastektomii.“
Každý nový zásah byl prezentován jako ten, který ji konečně spraví.
V srpnu 2009, když se jako „trans muž“ účastnila Pride průvodu ve Vancouveru, si Kellie-Lynn uvědomila děsivou pravdu: jednoduše se stala viditelnou pro jinou skupinu mužů.
Nic se nezahojilo. Její psychické problémy přetrvávaly. Slíbené romantické a sexuální naplnění se nikdy neuskutečnilo. Vyměnila jednu sadu problémů za celoživotní zdravotní komplikace a lítost.
Druhá část rozhovoru:
Lékařské zneužívání: Hraní si na boha s živými těly
Svědectví těchto žen odhalují vzorec, který by měl děsit každého rodiče. Lékaři a terapeuti ignorovali jasné trauma, komorbidity a další varovné signály.
Nezajímala je psychiatrická anamnéza. Tlačili experimentální léky a operace lehce ovlivnitelným lidem, přičemž tvrdili, že jde o „život zachraňující péči.“ Ve skutečnosti však jim život systematicky ničili.
Jak to popisují Faith a Kellie-Lynn, proces připomíná lékaře, kteří si hrají na Boha s živými, dýchajícími, traumatizovanými lidmi.
Frankenstein měl alespoň slušnost operovat jen na mrtvolách. Tito lékaři rozřezávají mladé lidi, kteří už nikdy nebudou stejní, sterilizují je, mrzačí a pak je opouštějí a dokonce se proti nim obracejí, když slíbené štěstí nikdy nepřijde.
Uvnitř „trans komunity“ jsou pochybnosti brutálně umlčovány. Ti, kteří toho procesu litují, jsou pomlouváni, vyhnáni nebo tiše zmizí, někdy i sebevraždou.
WPATH a aktivisté dokonce počítali úspěšné sebevraždy do svých statistik, protože zemřelý člověk nepodává žádné stížnosti.
Stejné klamavé statistické hry, které jsme viděli během éry COVIDu, kdy se výsledky předefinovaly kvůli ochraně narativu, se zde používají už roky.
Johns Hopkins slavně zrušil svůj program změny pohlaví v 70. letech poté, co zjistil, že operace výsledky nezlepšuje, ale často je zhoršuje. O desetiletí později, pod silným politickým tlakem, toto téma znovu otevřeli a dokonce se omluvili, že s tím vůbec přestali.
Ideologie zvítězila nad důkazy.
Globální skandál, kdy trans průmysl loví lehce ovlivnitelné mladé lidi. Téměř nikdo se nenarodí ve špatném těle. Dětem a traumatizovaným dospělým se prodává iluze, že hormony a skalpely mohou přepsat realitu.
Školy, učitelé, terapeuti a kliniky zaměřené na zisk přivádějí lehce ovlivnitelné děti do tohoto procesu, aniž by provedli nějaký skutečný screening duševního zdraví.
Trans průmysl bohatne. Pacienti zůstávají s rozbitými těly, neplodností, celoživotními lékařskými potřebami a rozbitými životy.
Faith a Kellie-Lynn se brání.
Prostřednictvím veřejných svědectví a organizací jako Detrans Alliance Canada odhalují lež a varují ostatní. Trans průmysl nejenže zohavuje těla. Využívá trauma, využívá zmatení a sebevraždy těch, kteří jsou ze změny pohlaví nešťastní, považuje za úspěchy.
Tolik tedy příběh z Kanady, který je důležitý zejména proto, že i u nás se již tento trans průmysl rozmáhá. A cílí dokonce i na děti ve školce EU nařízenou genderovou výchovou, která tvrdí, že kdokoli může zvolit jaké chce pohlaví.
U nás to zatím není téma, neboť jsme v počátcích zavádění této politiky. Jenže politici, kteří by měli proti této agendě vystoupit, se o to příliš nezajímají.
Stejně tak se o toto téma nezajímá většina lidí u nás. Je to podobné jako u větrníků, před nimiž zde varuji nejméně 5 let, ale dlouho toto téma téměř nikoho nezajímalo. A nyní, když se již jejich instalace chystá, je příliš pozdě na odpor.
Trans agenda už nastoupila a indoktrinace dětí začala. Budeme i v tomto případě čekat, až se objeví první lidé, jimž bylo změněno pohlaví poté, co jim někdo v dětství vsugeroval, že se pak budou cítit lépe?
Proč má národ, který vymírá, podporovat tuto depopulační politiku? Není nejvyšší čas to zastavit, než dojdeme do stejné situace jako Kanada a další západní země??
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
