I když před novou vlnou invaze varuje Řecko, lze předpokládat, že masy Afričanů směřují spíše do Španělska, takže Itálie či Řecko, kudy by do Evropy ilegálové vstoupili, by byly jen tranzitními zeměmi.
Sánchez je totiž v roce 2026 totéž, co byla Merkelová v roce 2015. Jistě není náhoda, že tento ničitel Evropy schválil legalizaci ilegálů právě krátce předtím, než má začít platit migrační pakt.
Asi nikdo soudný nevěří, že Madrid nemá žádnou dohodu s Bruselem: invaze, která již nyní naznačuje, že bude stejná nebo horší než v roce 2015, má pravděpodobně zajistit, že se multikulturní obohacování dostane i do zemí, které ho zatím byly ušetřeny.
Lze předpokládat, že většina těch, kteří míří do Evropy, má za cíl se dočasně usadit ve Španělsku, kde si zažádá o azyl s nadějí na brzkou legalizaci.
Jak totiž Sánchez slíbil, tak současná legalizace nebude zřejmě poslední. Již nyní španělské úřady odhadují, že o legalizaci v této fázi celkem zažádá kolem 1,7 mil. ilegálů. To je mnohem víc než 500 000, o kterých původně hovořil Sánchez.
Je více než pravděpodobné, že přetížené Španělsko vyhlásí výjimečný stav, což je situace, která umožňuje EU na základě migrančího paktu nařídit takzvanou „sdílenou solidaritu,“ tedy povinné přerozdělování.
Příští měsíce nám lépe ukážou, jaká je realita. Připomínám, že migrační pakt začne platit už v červnu.
Řecký ministr migrace Thanos Plevris tento týden uvedl, že Athény odhadují, že v Libyi, africkém uzlu, čeká přibližně 550 000 migrantů na možnost přejít do Evropy.
Pelvris uvedl, že Athény úzce spolupracují s libyjskými úřady i s vnější pohraniční silou Evropské unie Frontex, aby zabránily odplutí lodí z pobřeží maghrebské země.
„Ti, kteří nemají nárok na azyl, budou zadrženi,“ uvedl ministr pro migraci podle řeckého zpravodajského média Voria. „Když je pravděpodobné, že někdo nemá na azyl právo, nebude umístěn do statusu svobody, ale do zadržení, aby mu bylo možné azyl zamítnout.“
Úředník obhajoval tvrdý přístup vlády premiéra Kyriakose Mitsotakise ke snížení nelegální imigrace a uvedl, že „není důvod, aby Řecko otevíralo své hranice a přijímalo lidi, a proto Řecko bude fungovat v právním rámci, ale zároveň dosáhne svých limitů, aby chránilo hranice.“
Mezi politiky, kterými se Athény rozhodly zastavit příliv ilegálů, patřila i výstavba 41 kilometrů dlouhé zdi podél turecké hranice, kterou dříve zneužila islamistická vláda Erdogana v Ankaře, aby poslala muslimy do Evropy.
Vláda také učinila nelegální vstup do Řecka trestným činem, s minimálním trestem odnětí svobody na 2 roky a pokutou až do výše 10 000 €. Ti, u nichž se zjistí, že zůstali po vypršení platnosti víza nebo zůstali v zemi po zamítnutí žádostí o azyl, čelí trestu odnětí svobody na dva až pět let.
Migranti, kterým byly žádosti o azyl zamítnuty, mohou nyní legálně zůstat v zemi pouze 14 dní, jinak jim hrozí pokuty, vězení a případný sledovací náramek na kotníku.
Po přijetí zákona v září ministr migrace Plevris řekl:
„Jsme odpovědní řeckým občanům a řečtí občané chtějí být chráněni… Zpráva je jasná: pokud bude vaše žádost o azyl zamítnuta, máte dvě možnosti. Buď půjdete do vězení, nebo se vrátíte do své vlasti. Řecký stát vás nepřijímá… Nejste vítáni.“
Varování před novým přílivem migrace z Libye přicházejí v době nárůstu zaznamenaných nelegálních přistání v Řecku, přičemž tento týden dorazilo na Krétu 268 migrantů během pouhých 24 hodin.
Na začátku týdne přistálo na Krétě 126 lidí poté, co přepluli moře malými čluny z Libye.
Odhady řecké vlády mohou být na spodní hranici, protože Mezinárodní organizace OSN pro migraci (IOM) identifikovala na konci roku 2025 přibližně 939 638 migrantů žijících v Libyi , což je rekordní maximum.
Lze předpokládat, že většina z nich míří do Evropy. Hlavní migrační skupiny v Libyi pocházejí z afrických zemí jako Čad, Egypt, Niger, Nigérie a Súdán.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
