Je to již asi dva roky, co se v europarlamentu schválil zákon o energetické hodnotě budov, který musí povinně zavést všechny členské země. Také se mu mezi lidmi říká „zákon vyvlastňovací.“
Ve skutečnosti však jde o vyvlastnění oklikou. Týká se zejména těch, kteří vlastní starší domy a nemají finance na jejich důkladnou renovaci. Pokud dům neodpovídá dané energetické třídě, stává se neprodejným.
Bydlet v něm stále můžete, jste tedy i nadále jeho majitel, musíte platit daň z nemovitosti a všechny související platby za údržbu domu či spotřeby energií. Nesmíte však dům prodávat ani pronajímat. Problémy nastávají i v případě dědictví.
U nás zatím tento zákon, který patří do ranku „Green Dealu,“ nebyl schválen, protože žádná z vlád si to dosud nedovolila. Tedy zatím.
Za Fialovy vlády došlo teprve ke schválení v EU, takže se mu nemusela příliš věnovat, ale lze předpokládat, že už si začala chystat podklady pro jeho implementaci.
Nyní je otázka, jak se zachová stávající vláda. Je třeba počítat s tím, že Brusel bude implementaci požadovat.
Je tedy dobré sledovat, co se v tomto směru chystá, abychom nebyli nepříjemně překvapeni. Asi tak, jako byli mnozí šokováni zjištěním, že naše země má být i za vlády, která se stavěla jako velký odpůrce Green Dealu, obětí větrné lobby.
Podívejme se tedy do Německa, kde brzy začne zákon EU, který vlastníkům starších nemovitostí odpírá jejich práva, platit.
Od 29. května 2026 bude nová směrnice EU o budovách přísnější. U vaší nemovitosti sice nedojde ke změně vlastnictví, ale bude to asi tak, jako by vám někdo postavil státního opatrovníka přímo před nos.
Váš dům je stále zapsán v katastru nemovitostí na vaše jméno. Daně, opravy, střecha, topení, okna a pojištění zůstávají na vás. Jakmile ale chcete dům pronajmout nebo prodat, najednou si ke stolu sedne neviditelný strážce a stanoví podmínky.
Nemovitost pod dohledem, chcete-li.
Kdo je pod dohledem, ten už nemůže svobodně rozhodovat. Potřebuje schválení někoho jiného. Přesně tak to teď budete mít se svým vlastním majetkem.
Majitel jej stále vlastní, ale už s ním nenakládá volně. Už nemůže jednoduše říct: tohle je můj dům; pronajmu ho, prodám nebo ho nechám svým dětem. Nyní se musíte předem zeptat, zda vám to bude povoleno.
Stát se nezajímá o to, zda je dům obýván desítky let, zda tam majitel prožil celý svůj život nebo zda byl starý dům pečlivě a s láskou zrekonstruován.
Ptá se na energetickou třídu, izolaci, topení, okna. Náklady na renovaci, které si mnoho majitelů nemůže dovolit, nebyly zohledněny. To jsou pravidla, která byla rozhodnuta u zeleného stolu. Nakonec by to ale měl zaplatit majitel.
Mnoho starších domů obývají důchodci. Vezměme si dobrý průměrný německý důchod 1 500 eur měsíčně. Ten musí být použit na zaplacení potravin, pojištění, daně z nemovitosti, elektřiny, topení nebo plynu. Moc toho nezbyde.
A pak přichází rekonstrukce za 30 000, 40 000 nebo 50 000 eur.
Kdo to zaplatí? Zeptejte se své banky! Od 60 nebo 65 let jednoduše říká ne, protože se bojí, že půjčku nedostane zpět. Pokud si půjčíte 50 000 eur a tuto částku splatíte za deset let se čtyřprocentním úrokem, skončíte s měsíční splátkou kolem 506 eur. To nelze splácet s malým důchodem.
Starý dům po babičce není na prodej a je téměř bezcenný. Nejde o vyvlastnění s klíči předanými u vchodových dveří. Je to postupné odebrání práv majitelům. Dům stále stojí. Jméno zůstává v katastru.
Ale svoboda řešit podle vlastního uvážení jak s ním naložit, je masivně omezená. Zatímco klimatičtí alarmisté už dávno balí kufry po celém světě, EU tuto ničivou politiku stále prosazuje…
Tolik tedy o situaci v Německu, kde již bude každému prodeji či pronájmu nemovitosti předcházet kontrola, která posoudí, zda svůj byt či dům můžete prodat či pronajmout (tedy zda odpovídá ekologickým normám) nebo ne.
K čemu může nakonec dojít? Nezrekonstruované domy, které nebude povoleno prodat či pronajmout, budou více zdaněny. Vyšší daň bude zdůvodněna většími emisemi CO2 v souvislosti s tím, že daný dům nebyl zrekonstruován.
Majitel nebude časem schopen platit vysokou daň a bezcenná nemovitost posléze propadne státu. Případně propadne státu po smrti majitele poté, co dědici bezcenný majetek odmítnou.
Každopádně je nutné nyní tlačit na naše politiky, aby – i přes vydírání Bruselu – zákon odmítli schválit. Mohou se navíc spojit s politiky v těch zemích, které jej zatím také neimplementovaly.
Patříme v rámci EU k zemím s největším počtem občanů, kteří jsou vlastníky nemovitostí. Je proto jisté, že vláda, která se podřídí Bruselu a tento zákon přijme, nebude mít šanci znovu vyhrát žádné volby…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
