Mnozí Maďaři, kteří naletěli na předvolební rétoriku Magyara, musí být nyní v šoku. Mimo jiné sliboval, že jeho politika bude mnohem víc protimigrační než dosud a tvrdil, že nebude dělat nic, čím by země ztratila suverenitu.
Tím si získal i mnoho voličů, kteří jinak volí proti politice EU a protimigračně. Jenže poslední prohlášení vlády ukazuje, že politika tamní vlády bude nejen tvrdě probruselskou, tudíž i proti národní suverenitě, ale i promigrační.
Maďaři tak postupně zjišťují, že si zřejmě zvolili nejen fanatické eurohujery, ale i nadšené vítače. Magyar se tak stává jakousi maďarskou Merkelovou. Za jeho 4leté vlády se může poměrně malé Maďarsko celkem rychle zaplnit třeba Afričany z přeplněného Španělska.
To jen ukazuje na totální vyprázdněnost politiky, která již není schopna nabídnout žádné přijatelné kandidáty a nakonec se i původně zamýšlené „menší zlo“ může stát zlem větším.
To ostatně zdaleka není jen problém Maďarska…
Nastupující maďarská ministryně zahraničí naznačila zásadní rozchod s předchozím konfrontačním přístupem země k Bruselu, když uvedla, že nová vláda hodlá povolit žádosti o azyl na hranici, aby ukončila každodenní pokuty EU, zlehčila důsledky kontroverzní migrační dohody bloku a přestala používat maďarské veto jako politickou zbraň.
Anita Orbán, ministryně zahraničí v nové vládě premiéra Pétera Magyara, pronesla tato prohlášení během pondělního slyšení parlamentního výboru, kde ji Výbor pro evropské záležitosti schválil na tuto pozici se šesti hlasy pro, zatímco dva hlasující se zdrželi.
Slyšení poskytlo jeden z nejjasnějších důkazů, že maďarská vláda hodlá po letech střetů pod bývalým premiérem Viktorem Orbánem vrátit Maďarsko zpět do bruselského hlavního proudu.
Jak informovalo Portfolio , nová ministryně zahraničí uvedla, že prioritou Maďarska bude obnovení důvěry v Evropskou unii a NATO, zároveň usiluje o uvolnění miliard zmrazených fondů EU.
V odpovědi na otázky týkající se migrace Orbánová uvedla, že vláda chce ukončit denní pokutu 1 milion eur, která je v současnosti Maďarsku ukládána za jeho azylovou politiku.
Klíčovou praktickou změnou podle slyšení by bylo umožnit migrantům přicházejícím na hranice Maďarska podávat žádosti o azylový status.
To znamená, že Maďarsko se i v tomto ohledu otevřeně přidává k zemím, jejichž migrační politika kopíruje tu bruselskou.
Orbánová se také snažila zlehčovat politický význam migrační dohody EU a argumentovala, že by se o ní nemělo diskutovat, jako by automaticky znamenala masovou imigraci do Maďarska.
Uvedla, že dohoda je především o silnější ochraně hranic, zlepšených digitálních systémech a větší spolupráci mezi členskými státy čelícími migračnímu tlaku.
Tvrdila, že dodržování dohody ze strany Maďarska by mohlo vést k tomu, že země přijme určitý počet migrantů, poskytne finanční pomoc nebo nabídne jiné formy logistické či technické pomoci.
Jenže – podobně jako jiní evropští progresivisté – již nezmínila, že například v případě vyhlášení výjimečného stavu v některé ze vstupních zemí (Itálie, Řecko, Španělsko, Kypr či Malta) může být přerozdělení povinné.
Maďarsko se tak třeba velmi rychle zaplní Afričany, kteří nyní doslova zaplavují Španělsko. A jak již Sánchez potvrdil, země, která si je sama pozvala, není schopna tento nápor zvládnout.
Je tedy otázkou, kolik zemí EU nakonec skutečně bude projevovat vůči migračnímu paktu, který vstupuje v platnost již za měsíc, odpor.
Aktuálně je těch států jen několik málo, většina je s přerozdělováním v souladu.
Komentáře nové ministryně jsou politicky citlivé pro maďarskou vládu Tisy, která se snaží prezentovat jako konstruktivnější vůči Bruselu a zároveň se vyhýbat dojmu, že se vzdává maďarské suverenity v otázkách migrace.
Magyar dříve argumentoval, že Maďarsko nemusí přijímat kvótový systém, a že denní pokuta EU může být stále zrušena. Nyní jeho vlastní ministryně přiznává, že hodlají žadatele o azyl přijímat, pokud to Brusel bude požadovat.
Orbánová se také vyjádřila k používání veta Maďarskem při rozhodování EU a uvedla, že předchozí vláda proměnila blokovací moc země ve formu politického divadla.
Uvedla, že Maďarsko už nebude v evropském rozhodování působit jako „hůl mezi paprsky,“ ale bude působit jako součást širšího mechanismu.
„Zajištění přístupu k prostředkům EU bude prioritní úkol. Maďarsko bude opět kooperativním partnerem v Evropské unii,“ řekla Orbánová výboru, jak citoval Magyar Hírlap .
„Maďarsko má zájem na silnější Evropě, která lépe koordinuje bezpečnostní otázky a je schopná efektivně spolupracovat se Spojenými státy. V měnícím se mezinárodním prostředí je udržení stabilních aliancí pro Maďarsko nejvyšší prioritou,“ dodala.
Veto, řekla, by mělo stále existovat a mohlo by být použito v oprávněných případech, ale ne jako rutinní nástroj pro tlak nebo domácí politické sdělení.
Slyšení proběhlo krátce poté, co byl Magyar uveden do úřadu premiéra, čímž skončila šestnáctiletá vláda Viktora Orbána a na parlament se opět vrátila vlajka jako symbol obnovené probruselské orientace Maďarska.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
