Je dobré se ptát: Proč omezený výskyt hantaviru spojený s výletní lodí přiměl WHO pořádat tiskové konference a přitáhnout mezinárodní pozornost?
V loňském roce vystoupily z WHO dvě země, z nichž jedna patří k těm, kde má údajně původ samotný virus (tedy daná varianta), ta druhá je mezi zeměmi, odkud pocházeli někteří cestující z lodi.
Jisté je, že zejména platby od Spojených států WHO velmi chybí a další pandemie by se hodila i proto, že by zbývající státy nacpaly do chřtánu organizace, která je vedena africkým zločincem, mnohem víc peněz.
Lékař a epidemiolog David Bell zpochybňuje, zda je reakce úměrná riziku a uvažuje o tom, zda poplach není spíše investicí do přípravy na pandemii.
V článku v časopise Daily Sceptic Bell porovnává zaměření WHO na hantaviry s denní úmrtností na nemoci jako malárie a tuberkulóza.
Podle něj denně zemře na malárii asi 2 000 lidí a na tuberkulózu asi 4 000, zatímco velká část globálního zdravotnického aparátu upozorňuje na několik případů hantaviru.
Pozadím je nákaza na výletní lodi MV Hondius u západního pobřeží Afriky. Na virus údajně zemřeli tři lidé a méně než deset bylo potvrzeno jako nakažených mezi asi 150 cestujícími a členy posádky.
Infekce je spojena s hantavirem, skupinou virů, které se obvykle šíří z hlodavců na člověka močí, výkaly, slinami nebo kousnutím.
Na samotné faktické stránce WHO se uvádí, že infekce hantavirem jsou celosvětově relativně vzácné, ale mohou způsobit vážné onemocnění. Organizace odhaduje, že každoročně dochází k 10 000 až více než 100 000 infekcím.
V Severní a Jižní Americe mohou některé varianty způsobit syndrom plic a srdce způsobený hantavirem, přičemž v u těžkých případů je úmrtnost vysoká.
Současně WHO zdůrazňuje, že přenos mezi lidmi je vzácný. Variantou, která je dosud známa a kde byl zaznamenán omezený přenos mezi lidmi, je andský virus, kterým se lze nakazit především při blízkém a dlouhodobém kontaktu.
WHO také uvedla, že epidemie by neměla být vnímána jako „nový covid,“ ale stále se zdá, že strašení využívá pro své vlastní účely.
Hlavní námitkou Bella je, že reakce je nepřiměřená. Píše, že případy, které nyní dominují mediálnímu proudu, tvoří velmi malou část počtu případů hantaviru, které lze podle WHO očekávat celosvětově po dobu jednoho roku.
Otázkou podle něj je, proč je tento konkrétní výskyt považován za mezinárodní krizi.
Bell také upozorňuje, že šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus během tiskových konferencí o hantaviru zmínil, že Spojené státy a Argentina by se měly vrátit ke spolupráci WHO.
Podle Bella to ukazuje, jak lze omezené ohnisko využít k požadavku nadnárodní správy veřejného zdraví.
Bell také upozorňuje na kontroverzní plány WHO na pandemii. Africké země nedávno opět odmítly části návrhu na výměnu infekčních látek v pandemické dohodě WHO (příloha PABS), kde se od zemí očekává, že budou sdílet data o infekčních činitelích, která pak mohou být použita při vývoji léků a vakcín.
To opět odkládá schválení pandemické dohody, ke kterému měl dojít už tento měsíc.
Varuje, že po schválení pandemické dohody by více peněz směřovalo ze základní veřejné zdravotní péče – jako je malárie, tuberkulóza, HIV, výživa a primární zdravotní péče – na systémy připravenosti a sledování pandemií.
Chudší země proto riskují, že budou muset platit za systémy, které primárně prospívají globálnímu zdravotnickému průmyslu (vakcíny) a především WHO.
Bell také zdůrazňuje možné střety zájmů. Podle vlastní databáze grantů organizace jsou největšími dárci WHO pro období 2024–2025 aktéři s úzkými vazbami na oblast vakcín, včetně Nadace Gatesových a vakcinační aliance Gavi (také založená Gatesem).
Na závěr upozornil na to, že WHO dnes funguje v systému, kde soukromí finančníci a aktéři – většinou ti, kteří financují vakcinační průmysl – mají významný vliv na priority, zatímco farmaceutické společnosti mají ekonomické hnací síly k vytváření trhů pro nové produkty.
Mimochodem, v souvislosti se současnou panikou mne zaujalo také toto video generované AI, u něhož jsou však uvedena velmi zajímavá fakta, která stojí za zamyšlení.
V Paříži žije mezi 4 a 6 miliony potkanů a pouhých 2,1 milionu obyvatel. Navzdory této masivní nucené proliferaci už roky nikdo nechytil hantavirus. Žádné městské epidemie v celé Francii.
A najednou výletní loď, několik případů (včetně francouzských občanů repatriovaných do Paříže) a celosvětová panika během jediného dne….
Pas besoin d’être des scientifiques chevronnés pour voir la logique qui crève les yeux. À Paris, il y a entre 4 et 6 millions de rats pour seulement 2,1 millions d’habitants. Malgré cette prolifération massive imposée, personne n’a attrapé l’hantavirus depuis des années.… pic.twitter.com/nnkmDYnqKJ — Myriam Sauvons L’humanité @CelebritesSM (@Resistance_SM) May 13, 2026
A ještě video nakonec.
Dr. Clare Craig uvádí věci na pravou míru. Ta 30% úmrtnost je lež. Byla vypočítána z vážně nemocných pacientů v nemocnici, nikoli z obecné populace.
Neexistují žádné skutečné důkazy o přenosu z člověka na člověka. I mezi manželem a manželkou je alespoň 97% šance, že se to nerozšíří.
What’s infuriating about the Hantavirus hype is how they’re trying to rewrite the science. Dr Clare Craig sets the record straight. That 30% fatality rate is a lie. It was calculated from seriously ill hospital patients, not the general population. There is no real evidence… pic.twitter.com/gwvS56nh1n — Kat A (@SaiKate108) May 13, 2026
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
