Když v Holandsku za minulé vlády (možná nechtěně) uniklo tehdejší ministryni zdravotnictví, že covidová politika byla řízena NATO, vyvolalo to poprask po celé Evropě, ale samozřejmě jen mimo mainstream.
V USA se pak upozorňovalo na úlohu Pentagonu, neboť mRNA injekce byly vyráběny na zakázku amerického ministerstva obrany.
Covid nebyl událostí veřejného zdraví, ačkoli byl jako takový prezentován světové populaci.
Byla to globální operace koordinovaná prostřednictvím veřejných i soukromých zpravodajských a vojenských aliancí, uplatňující zákony určené pro útoky CBRN (chemické, biologické, radiologické, jaderné) zbraně.
Tedy před šesti lety se v podstatě globálně aktivovala politika, která se postupně začala zavádět přinejmenším v rámci zemí EU – NATO.
Po desetiletí byla myšlenka, že vojenské struktury, zpravodajské služby, globální zdravotní úřady a farmaceutické společnosti mohou být stále více propojeny, považována za absurdní.
Od období COVID-19 však nelze popřít, že právě tato fúze se stala realitou. A to jak v USA, tak v Evropě.
To, co byly kdysi striktně oddělené oblasti — veřejné zdraví, obrana, informační válka a biotechnologie — se stále více sbližuje do bezpečnostního komplexu.
To bylo zvláště patrné během operace Warp Speed v USA. Tam spolupracovaly Ministerstvo obrany USA, vojenské logistické struktury, DARPA, BARDA a velké farmaceutické společnosti jako Pfizer a Moderna.
Armáda koordinovala dodavatelské řetězce, infrastrukturu a části distribuce vakcín. Současně proudily miliardy vládních peněz do soukromých farmaceutických společností.
Ale vývoj nezačal jen s COVIDem.
Americká vojenská výzkumná agentura DARPA již před lety masivně investovala do mRNA technologií, syntetické biologie, pandemických platforem a takzvaných „rychlých reakcí“ vakcín.
Oficiálně to bylo provedeno v rámci prevence biologických rizik a národní bezpečnosti. Kritici to však vnímají jako založení trvalého biobezpečnostního průmyslu, v němž jsou zdravotní krize stále více vnímány z vojenského hlediska.
Evropa je také hluboce zapojena do tohoto vývoje.
Založením orgánu EU HERA byla vytvořena evropská struktura pro centrální řízení zdravotních nouzových situací, nákup vakcín a krizovou reakci. Současně byly zahájeny miliardové programy financování mRNA technologií.
Během několika let se společnosti jako BioNTech vyvinuly ze specializovaných biotechnologických společností na strategické hráče v evropské bezpečnostní a průmyslové politice.
Kromě toho je tu role NATO.
Vojenská aliance se už dávno nezaměřuje pouze na tanky, rakety nebo klasické války. NATO již léta definuje takzvané „hybridní hrozby“ jako centrální bezpečnostní riziko.
To zahrnuje nejen kybernetické útoky nebo terorismus, ale také takzvané dezinformace, psychologický vliv, zdravotní krize a společenskou nestabilitu.
Oficiální dokumenty NATO otevřeně hovoří o „kognitivní válce“ a potřebě učinit obyvatelstvo odolným vůči nežádoucím narativům. Výzkumné programy se zabývají kontrolou chování, správou informací a sociálním vlivem v digitálním prostoru.
To, co dříve znělo jako dystopická sci-fi, lze nyní najít ve veřejně dostupných strategických dokumentech západních bezpečnostních aparátů.
Hranice mezi veřejným zdravím a kontrolou informací se stále více stírají.
Během pandemie vlády, platformové korporace, mezinárodní organizace a média úzce spolupracovaly na propagaci určitých narativů a potlačování jiných.
Kritické hlasy byly cenzurovány, algoritmicky omezovány nebo veřejně diskreditovány, často s odkazem na „dezinformace“ nebo „ohrožování veřejného zdraví.“
Současně se objevily globální struktury pro monitorování informací a chování.
WHO pracuje na nové pandemické dohodě a systémech včasného varování. EU rozšiřuje digitální identitu, digitální očkovací průkazy a zdravotnické infrastruktury. Stratégové NATO otevřeně diskutují o psychologické stabilitě populace v informační válce.
Velké technologické firmy vyvíjejí AI systémy pro automatizovanou kontrolu obsahu. Současně farmaceutické společnosti dostávají miliardy dolarů ve státních zárukách a zakázkách.
Rozhodující otázkou tedy již není, zda tyto sítě existují. Existují viditelně a jsou zdokumentované.
Skutečná otázka zní: Jak daleko už tato fúze zasahuje?
Koneckonců, když jsou zdravotní krize stále více vnímány jako bezpečnostní otázky, rovnováha sil v demokratických společnostech se automaticky posouvá.
Rozhodnutí se odklání od klasických parlamentních procesů směrem k expertním sítím, bezpečnostním agenturám, mezinárodním organizacím a partnerstvím veřejného a soukromého sektoru.
Kritici proto varují před novou formou technokratické kontroly, v níž by strach, krizové řízení a digitální kontrola mohly být trvale propojeny.
Tento vývoj je obzvlášť explozivní vzhledem k novým projektům v oblasti AI, biosenzorové technologie, digitálního monitorování zdraví a mRNA platforem. Mnoho z těchto technologií již není vyvíjeno izolovaně, ale je vnímáno v rámci bezpečnostního a krizového rámce.
Veřejnost se o tom obvykle dozvídá jen po útržcích, pokud vůbec
Většina občanů stále neví, jak úzce se armáda, bezpečnostní aparáty, farmaceutický průmysl a globální zdravotnické struktury propojily.
A to je možná klíčový bod tohoto vývoje:
Skutečným tajemstvím není existence těchto struktur, ale jak málo se o nich otevřeně mluví.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
