Již nyní jsou evropské firmy extrémně přeregulované a zatížené uhlíkovými odpustky, drahými energiemi či povinným dodržováním pravidel ESG. Nové daně by firmy zatížily ještě víc.
Tyto daně by samozřejmě měly velmi vážný dopad na konkurenceschopnost. Firmy budou nuceny zdražit, což logicky povede ke snížení zisků. I když mají některé země výhrady, lze předpokládat, že do doby, než se rozpočet schválí (což by mělo být nejpozději příští rok), si EU daně prosadí.
Podle návrhu Evropské komise by se měly speciální daně, které by šly rovnou do rozpočtu EU, dotýkat prozatím velkých společností.
Otázka se týká příštího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2028–2034. Evropská komise uvádí , že návrh rozpočtu činí téměř 2 000 miliard eur.
Komise chce financovat zvýšený rozpočet prostřednictvím několika nových takzvaných vlastních zdrojů. Příjmy by byly do rozpočtu EU směřovány prostřednictvím vyhrazených zdrojů příjmů, místo aby pocházely pouze z pravidelných příspěvků členských států do EU.
Nejkontroverznější návrh Komise se týká nového členského poplatku EU pro velké společnosti.
Podle modelu by společnosti s ročním čistým obratem přes 100 milionů EUR platily mezi 100 000 a 750 000 EUR ročně, v závislosti na velikosti společnosti. Návrh se vztahuje na společnosti, které jsou daňovými rezidenty v EU, stejně jako na některé stálé provozovny v Unii.
Kritici mimo jiné namítají, že Evropská komise zakládá poplatek na obratu, nikoli na zisku. Společnosti s velkými příjmy, ale nízkými maržemi tak mohou být zasaženy více než ziskovější společnosti.
Návrh se setkává s odporem například ve Švédsku, Německu a Nizozemsku. Tyto země prozatím tuto část balíčku odmítly. Jde vesměs o země, které jsou již nyní velmi tvrdě postiženy bruselskými regulacemi.
Firemní poplatek je jen část balíčku. Evropská komise chce také část příjmů z obchodování s emisemi, klimatických cel, daní z alkoholu a tabáku a daní z elektronického odpadu směřovat přímo do rozpočtu EU.
Pro evropské firmy by daně EU tohoto typu znamenaly, že náklady nebudou přímo spojeny se ziskem. Společnosti s vysokými tržbami, ale nízkými maržemi tak mohou být ovlivněny více než společnosti s vysokou ziskovostí.
Kritika návrhu se tedy týká jak úrovně zdanění, tak i toho, že EU získává více nezávislého financování.
Zastánci nových daní EU tvrdí, že Evropská unie potřebuje více společných příjmů, protože náklady na obranu, zelenou transformaci a splácení covidového fondu rostou.
Odpůrci naopak varují, že rozhodnutí přesouvají větší ekonomickou moc z členských států na úroveň EU.
Evropská komise doufá, že prostřednictvím nových programů získá přibližně 65 miliard eur ročně. Tato změna by posílila vlastní financování Bruselu a snížila závislost na tradičních národních členských poplatcích.
Na druhou stranu se tím sníží příjmy jednotlivých národních států z těch daní, jejichž část půjde automaticky nenasytné EU.
Pokud bude stanovisko Evropské komise přijato, znamenalo by to nový poplatek EU i pro naše firmy.
Jak se k tomuto šílenému návrhu staví naše vláda, je zatím nejasné. Lze jen doufat, že těch vlád, které EU „zpracuje,“ aby souhlasily, nebude většina.
Každopádně je toto vydírání ze strany Bruselu další pádný důvod pro CZEXIT…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
