JIŘÍ JOHN
Nejen větrnou nebo solární, ale ani jadernou elektrárnu v současné době v Evropě NIKDO nepostaví bez „dotací“ nebo bez státní pomoci, což je také forma dotace. Jak je to řešeno u Dukovan.
U jaderných elektráren je důvodem extrémně drahé financování po dobu cca 12 let (evropský standard je ještě delší doba výstavby). Bankou půjčené peníze narostou o úroky do takové výše, že po dokončení elektrárny vyrobená elektřina nemusí stačit na splácení úroků, natož jistiny. Do toho žádná komerční banka nepůjde. Tento problém mají částečně řešit modulární reaktory, jejichž výstavba je daleko kratší a tak začne svým provozem splácet první dokončený reaktor již v době, kdy se bude stavět další. dříve bankami půjčené finance. Existují i firmy, které umí postavit velký jaderný blok za 4 až 5 let, ale ty jsou v Evropské Unii „politicky nepřípustné“.
Jak Evropské státy řeší jaderné financování?
V evropských podmínkách čistě tržní výstavba velké jaderné elektrárny neexistuje . Aby se projekt stal pro banky akceptovatelný, musí stát uplatnit jeden ze specifických modelů podpory
Státní půjčka (Český model pro Dukovany): Stát poskytne investorovi (ČEZ) přímou půjčku s téměř nulovým nebo velmi nízkým úrokem (např. 1–2 %) po dobu výstavby. Tím se eliminují stamiliardové úroky z výstavby a cena díla bude jen o málo vyšší, než jsou investiční náklady, tedy pro Dukovany cca 300 miliard Kč.
Garantovaná výkupní cena (CfD – Contract for Difference): Stát investorovi smluvně garantuje fixní výkupní cenu elektřiny na 35 let. U britského projektu Hinkley Point C byla tato cena stanovena na extrémních cca 92,5 GBP/MWh (v cenách roku 2012, s inflační doložkou dnes přes 3 500 Kč/MWh). Při takto vysoké garantované ceně by roční tržby stouply na 35 miliard Kč, což bez problému pokryje splátku bankovního úvěru (26,5 mld. Kč) i provozní náklady.
Mankala model (Finsko): Konsorcium průmyslových podniků a měst financuje stavbu společně a následně odebírá elektřinu za nákladové ceny, čímž eliminují tržní riziko.
Detaily českého modelu financování Dukovan (Model ČEZ a stát)
Aby se zabránilo finančnímu kolapsu projektu pod tíhou komerčních úroků, schválila Česká republika specifický třípilířový model financování, který prošel složitým schvalovacím procesem (tzv. notifikací) u Evropské komise.
Financování stojí na třech hlavních pilířích:
Pilíř A: Státní půjčka (Nízkoúročený úvěr)
Stát (prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu) poskytne společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II) , což je 100% dceřiná společnost ČEZu, bezúročnou půjčku po dobu výstavby. Po spuštění elektrárny se úvěr transformuje na nízkoúročený (předpokládá se sazba kolem 1 až 2 % p.a. ).
Ekonomický dopad: Zcela se tím eliminuje fenomén IDC (komerční úroky z výstavby). Projekt se díky tomu během 10–12 let výstavby nenabalí o stamiliardové úroky a skutečné náklady zůstanou blízko realizační ceně.
Pilíř B: Smlouva o výkupu (PPA / Obdobu CfD – Contract for Difference)
Stát prostřednictvím státního obchodníka uzavře s EDU II smlouvu o výkupu veškeré vyrobené elektřiny na dobu 30 až 40 let .
Jak to funguje: Bude stanovena tzv. strike price (realizační cena), která pokryje provozní náklady, splátku státního úvěru a přiměřenou návratnost pro investora (ČEZ).
Pokud bude tržní cena elektřiny na burze nižší než strike price, stát doplatí rozdíl.
Pokud bude tržní cena vyšší , zisk nad strike price odevzdá elektrárna státu (čímž se ochrání spotřebitelé).
Ekonomický dopad: Tímto krokem se kompletně odstraňuje tržní riziko. Projekt má garantované příjmy, což z něj dělá bezpečné aktivum.
Pilíř C: Rozdělení rizik (Zákon o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice)
Stát na sebe přebírá legislativní a politická rizika (např. pokud by se změnil postoj EU k jádru, změnily se bezpečnostní standardy nebo došlo k nepředvídatelným průtahům z rozhodnutí státu). Investor je tak chráněn před riziky, která nemůže sám ovlivnit.
Článek Proč se soukromý kapitál nikde v Evropě nehrne do stavby jaderné elektrárny se nejdříve objevil na .
