Zatímco v EU se zavádí stále přísnější pravidla Green Dealu, jinde ve světě je klimatická agenda v útlumu. Levné a spolehlivé zdroje energie jsou pro země, které se chtějí dále rozvíjet, nezbytné.
Levnou a spolehlivou energii dodávají také uhelné elektrárny a je jen paradoxem, že nejen rozvojové země, ale i část zemí EU – tedy těch, které se zavázaly zcela odejít od uhlí – se k nim vrací.
Nakonec jim nic jiného nezbývá, protože z nespolehlivých větrných a solárních elektráren neutáhnou nejen průmysl, ale ani plánovaná datová centra pro AI.
A pokud by měla celá Evropa přejít na elektromobilitu a tepelná čerpadla, jak požaduje EU, bude to také znamenat výrazně vyšší spotřebu energií…
Rostoucí ceny plynu a narušení dodávek spojené s krizí na Blízkém východě jsou jen některé z faktorů, které nutí země jako Čína, Indonésie, Indie, Japonsko , Jižní Korea, Německo a Itálie k větší závislosti na spolehlivé energii z uhelných paliv, i když globální uhelná flotila prozatím vyráběla méně elektřiny.
Celková kapacita uhelných elektráren podle zprávy Global Energy Monitor (GEM), která sleduje uhelnou energii více než deset let, loni vzrostla o 3,5 procenta, uvádí AFP.
Drtivá většina z toho — 95 procent — byla v Číně a Indii, uvedla GEM, přičemž USA také horlivě využívaly zdroj energie za prezidenta Donalda Trumpa, který jej označil za „krásné, čisté uhlí.“
Podle prezidenta jeho administrativa také schválila více než 70 povolení pro nové těžební projekty, zatímco Biden během svého funkčního období neschválil žádné.
Peking považuje uhlí za spolehlivou pojistku pro přerušované dodávky obnovitelných zdrojů, zejména po nedostatku elektřiny před několika lety, uvádí zpráva AFP.
Indie, nejlidnatější země světa, se silně spoléhá na zdroje z uhlí, aby uspokojila rostoucí poptávku po elektřině.
V Africe byly nové uhelné elektrárny soustředěny v Zimbabwe a Zambii, které dohromady tvořily dvě třetiny nového rozvoje uhlí v regionu.
Celosvětově se vyřazování uhelné energie loni zpomalilo, přičemž téměř 70 procent jednotek, které měly ukončit provoz, zůstalo v provozu, uvedla společnost GEM.
V Evropě byly tyto nesplněné cíle spojeny především s rozhodnutími přijatými během energetické krize v letech 2022–23 způsobené postupným ukončením odběru ruského plynu.
Ve Spojených státech však zdůvodňují rozhodný vládní tlak na uhlí jako přímou pomoc k energetické soběstačnosti.
„Výroba elektřiny z uhlí v USA vzrostla meziročně o více než 80 TWh (terawatthodin), což je tak velké číslo, že se tomu žádná jiná země ani nepřiblížila,“ uvedla Christine Shearerová, projektová manažerka Global Coal Plant Tracker společnosti GEM a autorka zprávy.
„Nárůst nebyl pouze důsledkem poptávky po růstu, odrážel politické prostředí, které jej aktivně podporovalo,“ dodala.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
