Korporátní média, která jsou v souladu s politikou EU, mají již nyní ve všech členských zemích různé výhody, mimo jiné jsou automaticky upřednostňována ve všech hlavních vyhledávačích a dostávají tučné dotace z EU.
Německo nyní chystá další zákon, který by všem sociálním médiím nařídil, aby i ony upřednostňovaly tato média. Tedy například pokud budete na sociálních sítích cokoli vyhledávat, musí to fungovat jako u běžných vyhledávačů: zobrazí se vám příspěvky z korporátních médií.
Je celkem jasné, že nový systém nezůstane jen v Německu. Pokud totiž Německo cokoli vymyslí, záhy se to uplatní v celé EU.
Cílem je potlačit jakékoli názory či informace, které nejsou v souladu s politikou vlády, případně EU.
Podle dokumentů získaných Apollo News regulátoři připravují systém, který by vyžadoval, aby platformy jako X, Facebook, Instagram a TikTok poskytovaly preferenční zacházení s obsahem z takzvaných „spolehlivých“ médií.
To, co činí návrh obzvlášť kontroverzním, není jen záměr, ale i mechanismus. Poprvé by státem propojené úřady přímo formovaly algoritmy, které určují, jaké informace občané vidí, čímž by efektivně vkládaly priority vlády do digitálního veřejného prostoru.
V centru plánu je koncept médií „veřejných hodnot.“ Jde o tytéž mediální organizace, které jsou prověřené a schválené stejným politickým systémem, který mají kontrolovat.
Pravomoc definovat, co je „spolehlivé,“ by spočívala u regulačních orgánů spojených se státem.
Jakmile by byl tento status udělen, schválené platformy by získaly algoritmické výhody. Jejich obsah by byl posunut výš ve feedech, snáze by se objevil a měl by přednost před konkurenčními hlasy.
Návrh tím nekončí. Jednotlivé články a videa by také mohly být označeny jako „hodnotné pro veřejnost,“ čímž by vznikl dvouúrovňový informační systém, kde je některý obsah aktivně propagován, zatímco jiné názory jsou potlačovány.
Platformy by pak musely přizpůsobit své doporučovací systémy podle toho. Tedy sociální sítě by vám už nedoporučovaly příspěvky podle toho, co vás zajímá, ale jen podle toho, co je v souladu s politikou EU.
V některých případech regulátoři dokonce diskutují o kvótách, které mají zajistit zveřejnění schváleného obsahu, čímž efektivně proměňují soukromé platformy v nástroje pro státem řízené sdělení.
Pro mnoho kritiků to překračuje zásadní hranici. Sociální média by se proměnila z otevřeného tržiště nápadů na řízený informační ekosystém formovaný politickými autoritami.
Zastánci této iniciativy tvrdí, že je nutné bojovat proti „dezinformacím“ a zachovat demokratický diskurz.
Jenže „boj proti dezinformacím“ se stále více stává všeobecným důvodem pro omezování nesouhlasu a kontrolu narativů.
„Nejde o odstranění nelegálního obsahu,“ poznamenal jeden pozorovatel. „Jde o rozhodnutí, který názor si zaslouží být vidět a který ne.“
Kritici tento systém popisují jako formu „měkké cenzury.“ Místo úplného zákazu protichůdných názorů zajišťuje, že jsou přehlušeny státem preferovaným obsahem.
Špatné názory jsou umlčeny a potlačeny, takže se jednoduše nezobrazí.
„Je to reverzní cenzura,“ varují analytici. „Zprávu nesmažou, jen se ujistí, že ji nikdo nevidí.“
Důsledky pro nemainstreamová média by mohla být vážná. Média, která zpochybňují vládní politiku nebo zpochybňují hlavní proud narativů, mohou být tiše omezována, bez jakéhokoliv formálního obvinění nebo právních prostředků.
Mezitím zavedená média – většina z nich veřejně financovaná nebo úzce spjatá s politickými institucemi – by měla další výhody. Hlavní vysílatelé jako ARD a ZDF jsou již v takové situaci připraveni dominovat.
Kritici tvrdí, že to vytváří nerovné podmínky, které podkopávají skutečný pluralismus. Místo podpory rozmanitosti názorů dojde k upevnění úzkého spektra schválených názorů.
Samotný koncept není zcela nový. Vybraná média jsou již dávno upřednostňována ve většině vyhledávačů či v některých aplikacích.
Rozšíření tohoto modelu na sociální média však znamená dramatickou eskalaci. Sociální platformy jsou nyní hlavní oblastí politického diskurzu, což činí algoritmickou kontrolu mnohem významnější.
Podle navrhovaného systému by platformy musely prokázat jejich soulad. Musely by prokázat, že podporují schválený obsah a tím odpovídají regulačním očekáváním.
To fakticky staví soukromé společnosti pod nepřímý státní dohled. Rozdíl mezi autonomií platformy a vládní kontrolou se stále více rozostřuje.
Orgány stojící za návrhem nejsou přímo volené. Komise pro licencování a dohled (ZAK), složená z vedoucích státních mediálních orgánů, bude hrát ústřední roli.
Tyto orgány nejsou politicky nezávislé, jsou hluboce zakořeněny v politickém systému. Jejich vedení je formováno procesy propojenými s regionálními vládami a politickými institucemi.
Tato realita vyvolává zásadní otázky ohledně odpovědnosti. Kdo rozhoduje o tom, co se považuje za „pravdu“ a na jakém základě jsou tato rozhodnutí činěna?
Významné je také načasování návrhu. Po celé multikulturní Evropě čelí vlády rostoucímu veřejnému tlaku v otázkách jako migrace, bezpečnost a národní identita.
Stále více lidí se odklání od politiky, kterou prezentuje EU a s ní spřízněné vlády.
Výměna obyvatel, islamizace a národní identita jsou oblasti, kde chce Německo regulovat diskurz především.
Kritici varují, že nový systém by mohl nepřiměřeně ovlivnit hlasy volající po přísnějších imigračních politikách nebo strategiích remigrace. Tyto pohledy, ačkoliv jsou mezi voliči stále populárnější, často přesahují hranice běžné diskuse.
Současně podpora stran jako Alternativa pro Německo nadále roste. Právě tento nárůst preferencí je zřejmě hlavním popudem pro regulaci sociálních sítí.
Jak politické alternativy získávají na síle, instituce se snaží znovu získat kontrolu nad tokem informací.
Širší obava se netýká jen regulace médií. Jde o to, zda si občané západních zemí zachovají možnost volného přístupu a sdílení informací mimo vládou schválené kanály.
Pokud lze algoritmy přizpůsobit určitým názorům, tvrdí kritici, pak je ohrožen samotný základ otevřené debaty. Výsledkem není cenzura v tradičním smyslu, ale něco potenciálně účinnějšího.
Návrh je stále ve vývoji a měl by být předložen v následujících měsících.
Ale směr je už jasný. Německo směřuje k systému, kde bude stát rozhodovat o tom, které informace můžete vidět.
Otázkou nyní je, kdy se i EU rozhodne aplikovat nové německé regulace sociálních sítí i v ostatních členských zemích…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
