Dnes se pravda nenosí, jak ukazuje i případ belgického odpůrce islamizace a výměny obyvatel, který si dovolil něco, co je v multikulturně obohacovaných zemích nepřípustné: zveřejnil zcela pravdivé statistiky.
A to je navíc pravděpodobné, že v nich mnohé chybí, protože – jak známo – většina vlád těchto zemí má ve zvyku statistiky poněkud ohýbat.
Soud v Belgii opět potvrdil, že současnému systému nejde o zastavení šíření dezinformací, jak tvrdí, ale pouze o zatajování nepohodlné pravdy, ať už se jedná o jakékoli téma.
Belgický soud odsoudil bývalého poslance Van Langenhoveho za přednášku kritickou vůči migraci. Výbušný důvod: I vědecky podložená tvrzení mohou být trestná.
Bývalý poslanec byl odsouzen k pokutě 4 000 eur za „nenávistné projevy.“
Případ vyvolává rozruch v Belgii i jinde, protože soud svému rozhodnutí dal dalekosáhlé odůvodnění: Odsouzen nebyl za nepravdivost jeho tvrzení, ale za způsob, jakým údajně předkládal fakta o migraci, kriminalitě a sociálních důsledcích.
Spouštěčem byla přednáška Van Langenhoveho v únoru 2024 na Katolické univerzitě v Lovani. Byl pozván Nacionalistickou studentskou asociací.
Oficiálně měla být přednáška o regenerativním zemědělství, ale podle obžaloby se událost vyvinula v politickou přednášku o masové migraci, nedostatku bydlení, klesající úrovni vzdělání, kriminalitě a takzvané superdiverzitě.
Van Langenhove uvedl, že se odvolává na statistiky, studie a vědecká data. Mimo jiné proti němu podnikla kroky univerzita a státem financovaná protidiskriminační agentura Unia.
Obvinění: Van Langenhove porušil belgický zákon proti rasismu a podněcoval nenávist nebo násilí vůči skupinám na základě národnosti, barvy pleti nebo původu. Soud ho nyní shledal vinným ve dvou ze tří bodů obžaloby.
Důvody tohoto rozsudku jsou obzvlášť kontroverzní. Belgický kritik migrace sám publikoval úryvky z něj na X.
První uvádí:
„I kdyby všechna prohlášení Van Langenhoveho byla založena na vědeckých zjištěních a statistikách, nemá to vliv na trestný úmysl. Van Langenhove není obviněn ze šíření nepravdivých informací.
Je obviněn z toho, že předložil fakta tak, že vyvolávají nenávist vůči osobám na základě jednoho nebo více kritérií chráněných zákonem proti rasismu.“
Druhý odstavec, který cituje, jde ještě dál. Píše se v něm:
„Aby Van Langenhove spáchal trestný čin, není nutné, aby podněcoval konkrétní činy nenávisti nebo násilí. Stačí, aby ostatní byli podníceni k obecnému postoji nesnášenlivosti nebo odmítnutí vůči skupině chráněné kritérii zákona proti rasismu.“
Podle názoru soudu není také nutná explicitní výzva ke konkrétnímu násilí. Je tedy dostačující, pokud jsou posluchači podníceni k obecnému postoji nesnášenlivosti nebo odmítnutí vůči chráněné skupině lidí.
Podle soudu Van Langenhove předal poselství, že velká část sociálních problémů může být vysledována zpět k multikulturalismu a superdiverzitě.
Vlámská strana vnímá rozsudek jako varování před zákony o „nenávistných projevech.“ Podle toho může být člověk odsouzen za „podněcování k nenávisti,“ i když jeho vlastní výroky jsou „stoprocentně pravdivé“ a i když nebyl učiněn žádný konkrétní projev nenávisti nebo násilí.
Standardem tedy de facto je, zda má výrok potenciál vyvolat u někoho obecně negativní postoj ke chráněné skupině.
„To znamená, že doslova jakákoli kritika masové imigrace je nyní trestným činem,“ napsal Van Langenhove.
U soudu přednesl vědecké studie, o které se ve své přednášce opíral. Soudce však o to neměl zájem, stěžoval si Van Langenhove.
Fakt, že byli přítomni studenti různých politických přesvědčení, kteří mohli klást otázky, a že akce byla zcela klidná, také nehrál žádnou roli. Jediným rozhodujícím faktorem bylo, že podle soudce mohl být někdo podněcován k „obecnému postoji odmítnutí.“
„Říkám vám to, abych vás varoval: jakmile jsou tyto zákony proti nenávistným projevům zavedeny, je už pozdě,“ napsal Van Langenhove. Takové zákony již nelze u soudu zrušit, musí jim být zabráněno dříve, než budou zavedeny. Ať je můj osud tvým varováním.“
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
