EU v rámci vyhlášených sankcí cílí i na řadu novinářů. Většina z nich má dvojí občanství nebo pochází ze zemí mimo EU. O několika takových případech jste si zde již mohli přečíst.
Novinářům jsou bez jakéhokoli upozornění předem a bez soudu zablokována konta, která mají na území EU. Většina z nich má jedno společné: referovali o válce na Ukrajině jinak, než jak o ní informují korporátní média financovaná Bruselem.
EU již takto sankcionovala řadu novinářů. Někteří mají to štěstí, že mají konta i současný pobyt mimo EU, takže přišli jen o ten majetek, který mají na území EU.
Příkladem je třeba německá novinářka Alina Lipp, která má již 4 roky zablokováno konto v Německu. Totéž posléze provedli i její matce, která neměla s její prací nic společného.
Cílení na rodinu je totiž běžné. Zajímavé je, že tyto fašistické praktiky se nejčastěji prosazují v Německu a Belgii. Právě v Německu žije i novinář, který je již rok bez přístupu k penězům.
Ty byly zablokovány i jeho manželce. Soud však nakonec rozhodnutí zrušil, protože tím se od financí odřízla celá rodina, včetně dětí. Protože se EU nepovedla blokace účtu manželky, zablokovala jej jeho matce, která je v důchodu.
Téměř přesně rok je německý novinář turecko-kurdského původu Hüseyin Doğru odsunut na vedlejší kolej sankčním režimem Rady EU.
Dne 20. května 2025, v rámci 17. balíčku opatření proti Moskvě, bylo rozhodnuto přidat zakladatele „red.media“ na seznam těch opozičních členů a disidentů, kteří byli například vystaveni úplnému zmrazení majetku, uzavírání účtů, omezení práce a zaměstnání, zákazům cestování a faktickému zákazu jejich profese.
Je prvním známým občanem Evropské unie, kterému byla odebrána jeho základní základní práva mimo soud, tedy bez odsouzení nebo slyšení.
Obvinění spočívá v tom, že systematicky šířil nepravdivé informace prostřednictvím své platformy, aby vyvolal etnické, politické a náboženské napětí, podporoval ruské destabilizační strategie, zejména prostřednictvím reportáží o pro-palestinských protestech ve Spolkové republice, okupacích univerzit a kritice místní vlády.
Samotný nedostatek obsahu v definici jasně ukazuje, jak moc je za tím svévole.
Bizarní na tom je, že jeho činnost není podle vlastní evropské legislativy nelegální. Ani v EU, ani v Německu. Přesto je považován za nebezpečného nepřítele státu.
Jeho bankovní účty byly zablokované, což ho finančně úplně paralyzovalo. Supermarkety mu podle sankčních pravidel ani nemohou prodávat základní potraviny, což je opatření, které nyní někteří kritici přirovnávají k vyhlašování středověké civilní smrti.
Soudy zamítly naléhavé žádosti a jeho rodinná situace se stále dramaticky vyvíjí. Se dvěma novorozenci už teď vypadá, že je již nyní finančně zničený, nemá z čeho hradit zdravotní pojištění a hrozí mu bezdomovectví.
Brusel zatím poskytl pouze „důkazy“ z publikovaných příspěvků na sociálních sítích, psaných článků a chatrných závěrů. Neexistuje žádný zločin, který by mohl být 42letému muži připsán. Nepodporoval teror ani nepodněcoval nenávist.
Byl vytvořen skandální precedens, aby si už nikdo v Německu nedovolil psát o „horkých“ tématech jinak než podle pokynů mainstreamu. Cílem je tedy zastrašování, cenzura a izolace.
Dříve byl zmrazen i bankovní účet Dogrovy manželky. Soud však toto opatření prohlásil za nezákonné, což byl malý úspěch pro novináře, ale úřady se nevzdaly.
Krátce poté, co byla zahájena rozsáhlá solidární kampaň, během níž tisíce lidí podepsaly petici a významné osobnosti veřejně vyjádřily podporu, byl zahájen další útok. Tentokrát se zaměřil na jeho matku.
Důvody banky — a úřadů za ní — jsou přímo bizarní: účet matky může být „kontrolován“ jejím synem.
Obvinění bez důkazů, bez postupu, bez jakéhokoliv právního podkladu. To ukazuje, jak daleko už jde sankční stroj EU. Starší žena nyní díky EU nemá přístup ke svým vlastním úsporám a důchodu.
Kdokoli, kdo se odchýlí od šíření přijatelných příběhů, se může stát středem pozornosti mocných. Přízraky jsou strašidelné, tendence k jednostrannosti roste.
Jedním z nejaktivnějších podporovatelů protestu proti tomuto diktátorskému chování je Florian Warweg, redaktor „Ostdeutsche Allgemeine Zeitung“ od roku 2026, dříve autor „NachDenkSeiten“ a bývalý šéf online německé odnože „RT.“
Zveřejňuje kafkovské rysy administrativního obcházení ústavních práv institucemi, které se navenek chlubí svou liberálností, ve skutečnosti však ukazují ošklivou tvář tyranie.
Moderátor Flavio von Witzleben, který se zabývá osudem Doğrua, byl za svoji iniciativu také patřičně „odměněn.“ Ve „Sparkasse“ mu byl uzavřen jeho účet.
Případ Dogrua je lakmusovým papírkem důvěryhodnosti EU. Pokud může být novinář finančně zcela paralyzován bez trestního odsouzení — a pak dokonce jeho rodinní příslušníci či podporovatelé — pak je otázka, co jsou to vlastně ty „evropské hodnoty.“
Rétorika o „ochraně demokracie“ zní prázdně, když důchodkyně nemůže vybrat své úspory, protože její syn píše kritické články.
I přesto, že novinářů, kteří byli sankcionováni EU za názor, jsou již desítky, korporátní média mlčí. Jsou totiž s těmito fašistickými praktikami plně v souladu. Toto mlčení je samo o sobě poselstvím.
URGENT: Germany’s collective punishment of my family continues. They’ve now frozen my pensioner mother’s bank account, claiming I somehow “control” it too. Her savings are inaccessible — yet she has received no official notice from any German authority. No charges no due process https://t.co/9kckH9euLC pic.twitter.com/nLOifQdqqu — Hüseyin Dogru (@hussedogru) May 27, 2026
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
