Kdo v USA bojoval proti otroctví aneb o síle jednostranných informací
RSS

Kdo v USA bojoval proti otroctví aneb o síle jednostranných informací


SYRZDARMA
Stručný přehled klíčových okamžiků amerického boje proti otroctví s mírně, tedy možná, překvapivým závěrem, jak to vlastně bylo.



Deset historických okamžiků amerického boje proti otroctví. A kdo stál na které straně. Zdroj informace na konci článku.
(1) Republikánská strana vznikla, aby bránila šíření otroctví
V roce 1852 se v New Yorku sešli Alvan Bovay a Horace Greeley, aby propagovali zrušení tehdejší strany Whigů neboli Whig Party a ustavení nové strany, která by v sobě spojila protiotrokářské proudy ve společnosti. Navrhli, aby se jmenovala republikánská. O dva roky později byla Republikánská strana oficiálně založena ve městě Ripon ve Wisconsinu.
(2) První republikánský prezident
Abraham Lincoln byl prvním prezidentem zvoleným za novou Republikánskou stranu. V roce 1863, ve třetím roce občanské války, vydal deklaraci, ve které prohlásil, že „všichni lidé, kteří jsou drženi jako otroci, jsou od tohoto okamžiku a v budoucnosti svobodní”.
(3) Historicky nejhorší rozhodnutí Nejvyššího soudu
V roce 1857 padlo zřejmě nejkontroverznější rozhodnutí Nejvyššího soudu v dějinách USA. Do historie vstoupilo pod jménem Dred Scott. Dred Scott byl černošský otrok, který se svým majitelem přestěhoval do Wisconsinu, státu, který otroctví neuznával. U soudu se domáhal rozhodnutí, že pobyt na území státu, který otroctví neuznává, ho zbavuje statusu otroka.
Soud poměrem hlasů 7 ku 2 jeho žalobu zamítl. Všech sedm demokratických soudců hlasovalo pro rozhodnutí, které tehdejší New York Times shrnuly takto: „Černoši, ať už jsou otroky nebo svobodnými osobami, tedy osoby africké rasy, nejsou občany Spojených států.”
Proti byli všichni republikánští soudci, ale byli pouze dva.
(4) Volební právo
Po americké občanské válce byl schválen 15. dodatek americké Ústavy, který dal bývalým otrokům právo volit. Hlasovalo pro něj 100 % republikánů a žádný demokrat. Pro předcházející 14. dodatek, na základě kterého se osvobození otroci stali občany USA, hlasovalo….0 % demokratů.
(5) Ku Klux Klan
Po skončení občanské války založili demokraté z jižních států organizaci Ku Klux Klan.
(6) Černošští kongresmani
Do roku 1900 se stalo členy amerického kongresu dvacet černošských kongresmanů za Republikánskou stranu. První černošský zastupitel za Demokratickou stranu byl zvolen v roce 1935.
(7) Segregace za Woodrowa Wilsona
 
Prezident za Demokratickou stranu Woodrow Wilson, který vedl Ameriku během první světové války, zavedl rasovou segregaci ve federálních úřadech a v Bílém době promítal film, ve kterém zaznělo, že „bílý muž byl veden prostým pudem sebezáchovy, dokud nevznikl velký Ku Klux Klan…”
(8) Franklin Roosevelt versus Jesse Owens
Demokratický prezident Franklin Delano Roosevelt, který zemi vedl před a během druhé světové války se odmítl po berlínské olympiádě setkat s fenomenálním černošským atletem Jesse Owensem. Jesse Owens byl zapřisáhlý republikán.
(9) Antidiskriminační zákon
 
V roce 1964 byl schválen přelomový zákon o občanských právech, „Civil Rights Act”, který zakazoval jakoukoli rasovou či jinou diskriminaci. Demokratická strana se snažila po dobu 75 dní za pomoci různých parlamentních procedur odvrátit jeho přijetí.
(10) Válka proti chudobě
Demokratický prezident Lyndon Johnson přišel v roce 1964 s programem velkorysé sociální pomoci na federální úrovni, který nazval válkou proti chudobě . Podle svědků měl říci, že jeho plán „přiměje negry volit Demokratickou stranu dalších dvě stě let”. Zda to skutečně řekl, nelze potvrdit, ale podle historiků používal slovo, které se jinak nesmí vyslovit, velmi často.
Pozn. redakce: Pokud je výše uvedené běžně známo, nezbývá než říci, že „opakování je matka moudrosti”. Pokud to spadá do kategorie „překvapivé”, dokazuje to jednu jedinou věc: nikdo není imunní proti přesvědčivosti jednostranně podávaných informací.




syrzdarma.cz

The post Kdo v USA bojoval proti otroctví aneb o síle jednostranných informací first appeared on .


Nejčtenější za týden