Ministr životního prostředí si stýská nad úbytkem hmyzu a zároveň připravuje cestu technologiím, které je budou ve větší míře likvidovat.
Před několika dny mě zaujala zpráva od ministra životního prostředí Petra Hladíka, že ubylo 75 % hmyzu. Zdá se mi to jako přehnané číslo, ale např. stejný podíl úbytku hmyzu hlásí Německo . Je to jistě zpráva dosti znepokojivá, ale ještě znepokojivější mi připadají opatření, které organizuje Ministerstvo životního prostředí. To zařídilo, aby se u nově budované dálnice vytvářely náspy bohaté na různé druhy květů, které hmyz přitahují.
Z čistě laického pohledu se mi moc nepozdává přitahovat hmyz zrovna k dálnici, kde, jak asi všichni řidiči vědí, může hmyz celkem snadno dojít k úhoně. Ale třeba mají na ministerstvu onačejší odborníky na chování hmyzu.
Pro hmyz ale nejsou smrtícími jenom jedoucí auta. Už před dvaceti lety přicházeli technici a vědci na to, že hmyz je ve velkém množství zabíjen i větrnými elektrárnami. Ve studii otištěné v Nature zjistili, že hmyz nalepený na listech větrných turbín snižuje efektivitu elektrárny až o desítky procent.
Nedávno ještě vyšla další studie , která zkusila kvantifikovat počet jedinců hmyzu zlikvidovaných větrnými elektrárnami. Z ní vyplynulo, že v Německu zabijí tyto symboly „zelené“ transformace 1,2 trilionu (10 na dvanáctou, v anglickém pojetí trilionů) hmyzích jedinců, především těch, kteří jsou zvyklí občas létat ve větších výškách, např. při migraci, rozmnožování apod.
Pokud by ministr životního prostředí skutečně myslel na ochranu hmyzu a též ptáků, zejména vzácných dravců, proti větrné energetice by bojoval všemi prostředky. Činí však pravý opak, nedávno slavnostně ohlásil , že chce stavbu větrných elektráren urychlit. Samozřejmě to doprovodil zmiňováním klimatických změn, proti kterým má větrná energetika bojovat.
Paradoxem ale je, že zkušeností ukazují, že nejefektivnější technologií dekarbonizace nejsou dotované a zelenými politiky a aktivisty neustále propagované občasné zdroje energie zabíjející hmyz a ptactvo, ale jaderné elektrárny: Francie, která zelenému šílenství poměrně odolává, má v elektroenergetice šestkrát menší emise oxidu uhličitého než Německo, které zelené ideologii z velké části podlehlo a nyní je nuceno dovážet uhlí až z Kolumbie . Té zelené ideologii, ke které má pan ministr Hladík evidentně hodně blízko. Přitom Francie k vytvoření své rozsáhlé flotily jaderných elektráren nepotřebovala žádné emisní povolenky, zelené úděly apod. Je velmi smutné, že to pan ministr neví nebo spíše nechce vědět.
Zdroj
