Dvě hydry dnešní doby, ničící svobody a životy lidí, se dnes unikátně spojily. Soudcokracie a klimatické šílenství si podaly pařáty a vyrazily společně k útoku proti lidem.
Právě d nes totiž vynesl Městský soud v Praze přelomové a skandální rozhodnutí: česká ministerstva prý nesnižují emise skleníkových plynů a tak přispívají ke klimatické změně. Podle rozsudku mají ministerstva přepracovat své plány, aby ony plány l é pe odpovídaly představám bojovníků s podnebím.
Rozhodnutí má dvě roviny. Nejdříve tu meritorní. Odkud soudci vědí, jaká má být za 100 let správně teplota zemské atmosféry? Odkud vědí, kolik přesně úsilí má naše generace vyvinout na ovlivnění teploty na úkor jiných priorit ? Odkud soudci vědí, jak přesně mají lidé zchudnout, aby to už bylo dost atečné ? Odkud vědí, jak se má ještě více zdražit energie, potraviny, bydlení , cestování ? Kde je ta hranice, kdy už to bude akorát ? Vědí soudci, jaké má každý člověk své priority, co za co je ochoten obětovat, co je pro něj důležitější a naléhavější? Vědí soudci , kolik přesně mají lidé obětovat ze své prosperity, ze svého sociálního standardu, aby už to bylo dost na zajištění té správn é teploty? Tuší vůbec, že vždy je v životě něco za něco a že nelze obětovat kvalitu života mlhavému příslibu ch l adnějšího podnebí o jeden a půl stupně během tří generací? To je n ě kde dáno , kolik na to máme povinně dát ? Ne měla by to být spíše úvaha ekonomická, politická, společenská, přírodovědní? Soud nám vlastně říká, že někde objevil zákon seslaný shůry a v něm že je přesně napsáno, jaké má být v budoucnu podn e bí a co všechno je nutné pro to obětovat. Soud netuší, že vše je v lidské společnosti tématem k debatě o prioritách, o obětovaných příležitostech o nákladech, o každodenních starostech lidí. Soud si m y slí, že pravda je zjevena a že on ji zná.
Druhou rovinou j e c o s i možná ještě zásadnějšího. Na základě jak é ho mandátu jednají dot y čná soudem pranýřovaná ministerstva? Přece n a základě demokratické volby občanů, voličů. Platí tedy rozhodnutí soudu jako pokyn pro voliče, že by měli příště volit jinak, lépe, tedy voli t zelené extremisty? Ne b o soud chce říci ministerstvům: na mandát od voličů se vykašlete, po slou chejte naším soudem zjevenou pravdu ? To je ale skutečný konec demokracie. Rozhodování státu a jeho orgánů je a má být odvozeno od veřejného mínění, od společenské objednávky, od dennodenních debat, střetů, úvah, poměřování cen a přínosů, idejí a cílů. Z toho všeho vze š la každá politické reprezentace a z toho všeho také čerpá zadání pro své čin y. Soud však nyní říká: aktivistická boj ův ka je víc než společenská vůle, protože my jsme tak rozhodli a naše rozhodnutí je pravdou. Ne že priority se mění a vyvíj ej í podle naléhavosti, podle poznání, podle únosnosti , a to každý den.
Roz hod nutím M ěstského osudu nastala nová doba. Pokud tedy přeci jen nakonec nezvítězí rozum a víra v demokr a cii, jestli na to už není pozdě.
Ladislav Jakl, 16. června 2022
Zdroj
