Aby bylo jasno, tak mezi „bohaté“ národy se tak nějak automaticky řadí také celá EU, takže i z vašich daní poputují peníze na tento účel. Evropa tak má být ničena na jedné straně Green Dealem a na té druhé utrácením za nesmyslné klimatické projekty, o které navíc většina rozvojových zemí ani příliš nestojí, protože již tak mizernou situaci často zhoršují.
Nemalá část peněz pak – tak jak je to v případě rozvojových projektů obvyklé – poputuje na konta tamních papalášů a organizátorů pomoci – tedy různých evropských či amerických neziskovek.
Země s nízkými příjmy podle OSN potřebují na plnění klimatických cílů dalších 308,5 miliardy dolarů ročně… K dosažení tohoto cíle bude zapotřebí mezinárodní podpora.
Sociální ochrana je nezbytná pro ochranu lidí před šoky, ale polovina světa je bez jakéhokoli pojištění, včetně více než 90 procent lidí žijících v klimaticky zranitelných zemích, uvádí nová zpráva zveřejněná ve čtvrtek Mezinárodní organizací práce (ILO).
Přibližně 50 procent z nás má přístup alespoň k jedné dávce sociální ochrany – ale 3,8 miliardy lidí postrádá jakýkoli druh záchranné sítě, včetně 1,8 miliardy dětí na celém světě, podle Světové zprávy o sociální ochraně 2024-26: Univerzální sociální ochrana pro klimatická opatření a spravedlivý přechod .
„Změna klimatu nezná hranice a my nemůžeme postavit zeď, abychom krizi zabránili,“ řekl Gilbert Houngbo, generální ředitel MOP . „Klimatická krize se týká nás všech a představuje jedinou, nejvážnější hrozbu pro sociální spravedlnost dneška .“
Zjištění ukázala, že vlády nedokážou plně využít silný potenciál sociální ochrany k tomu, aby čelily dopadům klimatické krize a podpořily spravedlivý přechod k zelenější budoucnosti.
Nízkopříjmové země, včetně klimaticky nejzranitelnějších států, potřebují dalších 308,5 miliardy dolarů ročně, tedy 52,3% svého HDP, aby si zajistily alespoň základní pokrytí, a k dosažení tohoto cíle bude zapotřebí mezinárodní podpora.
Zpráva také doporučuje upřednostnit investice do sociální ochrany, včetně vnější podpory zemí s omezeným fiskálním prostorem.
I kdyby byly tyto peníze nějakým způsobem shromážděny, neposkytly by zamýšleným příjemcům vůbec žádný užitek. Následující text je od keňského odborníka na ekonomii Jamese Shikwatiho:
„Proboha, prosím, zastavte tu pomoc!“
Keňský ekonomický expert James Shikwati (35) říká, že pomoc Africe přináší více škody než užitku. Zanícený zastánce globalizace hovořil se Spiegelem o katastrofálních dopadech západní rozvojové politiky v Africe, zkorumpovaných vládcích a tendenci zveličovat problém AIDS.
SPIEGEL: Pane Shikwati, summit G8 v Gleneagles se chystá posílit rozvojovou pomoc pro Afriku…
Shikwati: … proboha, prosím, přestaňte.
…
Shikwati: Takové záměry poškozují náš kontinent posledních 40 let. Pokud průmyslové národy opravdu chtějí pomoci Afričanům, měly by konečně ukončit tuto strašlivou pomoc.
Země, na které jste vynaložili nejvíce rozvojové pomoci, jsou na tom také nejhůře. Navzdory miliardám, které do Afriky proudí, zůstává kontinent chudý.
…
Shikwati: Z peněz pomoci je financována obrovská byrokracie, je podporována korupce a samolibost, Afričané jsou učeni, aby byli žebráky a nebyli nezávislí.
Rozvojová pomoc navíc všude na světě oslabuje místní trhy a tlumí podnikatelského ducha, který tak zoufale potřebujeme. Jakkoli to může znít absurdně, rozvojová pomoc je jednou z příčin afrických problémů.
Pokud by Západ tyto platby zrušil, normální Afričané by si toho ani nevšimli. Pouze funkcionáři by byli těžce zasaženi. Což je důvod, proč tvrdí, že svět by se bez této rozvojové pomoci přestal otáčet.
…
SPIEGEL: Po druhé světové válce se Německu podařilo postavit se na nohy jen díky tomu, že Američané nalili do země peníze prostřednictvím Marshallova plánu. Nedalo by se to kvalifikovat jako úspěšná rozvojová pomoc?
Shikwati: V případě Německa musela být opravena pouze zničená infrastruktura. Navzdory hospodářské krizi Výmarské republiky bylo Německo před válkou vysoce průmyslovou zemí.
Škody způsobené tsunami v Thajsku lze také napravit s trochou peněz a trochou pomoci při obnově. Afrika však musí učinit první kroky k modernitě sama. Musí dojít ke změně mentality. Musíme se přestat vnímat jako žebráci.
V dnešní době se Afričané vnímají pouze jako oběti. Na druhou stranu si Afričana nikdo nedokáže představit jako obchodníka. Aby se změnila současná situace, bylo by užitečné, kdyby se humanitární organizace stáhly.
Podle Shikiwatiho tedy veškerá pomoc, kterou lidé ze Západu poskytují, ve skutečnosti věci zhoršuje tím, že udržuje a zhoršuje ekonomickou dysfunkci, která vedla k tomuto hladovění.
Jediná věc, kterou můžeme udělat, aby se věci v chudých zemích zlepšily, je nechat je, aby si tyto země samy vyřešily svůj vlastní nepořádek, aby se mohly naučit, jak prosperovat, stejně jako se naši předkové naučili, jak vytvářet prosperitu, kterou nám odkázali…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
