Norsko se nyní rozhodlo řádně selektovat Ukrajince, kteří požádají o azyl, který je ve většině zemí Evropy automaticky udělován komukoli s ukrajinským pasem, bez ohledu na to, zda je daná oblast bezpečná nebo ne.
Nicméně Norsko se nemusí obávat diktátu EU, což u členských zemí pod kuratelou tohoto totalitního molocha samozřejmě hrozí. Je tedy otázkou, zda v tomto počinu najde Norsko své následovníky.
Přinejmenším německá AfD již na něco podobného tlačí, nicméně nelze očekávat, že by byla v zemi, kde se ji pokouší ostatní strany zakázat, vyslyšena.
Ukrajinští uprchlíci mají od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 automaticky udělen azyl v Norsku. Toto nařízení se však v budoucnu bude vztahovat na méně lidí, protože Norsko klasifikuje některé západní oblasti Ukrajiny jako bezpečné.
Norská vláda oznámila, že šest oblastí na západní Ukrajině bylo norským úřadem pro cizince klasifikováno jako bezpečné. Potřeba ochrany lidí z těchto regionů se nyní posuzuje individuálně, tj. ukrajinští uprchlíci již nedostávají azyl automaticky, ale jejich žádost o azyl může být také zamítnuta.
Jedná se o odklon od předchozí úpravy „kolektivní ochrany,“ podle které ukrajinští uprchlíci získávali ochranu automaticky a bez individuálního zkoumání.
Norská vláda restrikce odůvodnila zátěží na trhu s bydlením, zdravotnictví a vzdělávacích institucí kvůli vysokému počtu uprchlíků.
„Nemůžeme přijmout neúměrně velký podíl vysídlených osob ve srovnání s podobnými zeměmi, jako jsou severské země,“ vysvětlila ministryně spravedlnosti Emilie Enger Mehlová.
Norsko se svými přibližně 5,5 miliony obyvatel dosud přijalo 85 000 uprchlíků z Ukrajiny. Přibližně pouze deset procent uprchlíků, kteří dosud přišli do Norska, pochází ze šesti postižených oblastí.
Enger Mehl také poukázala na to, že rostoucí podíl ukrajinských uprchlíků tvoří muži ve vojenském věku, zatímco ukrajinská armáda se snaží mobilizovat dostatek vojáků.
Norské úřady již dříve snížily některé dávky pro ukrajinské uprchlíky, aby snížily počet nově příchozích a povzbudily uprchlíky k nástupu do práce.
Také v Německu se ozývají hlasy volající po snížení dávek pro ukrajinské uprchlíky s ohledem na přetížení obcí. Například saská AfD vidí norský způsob jako vzor pro Německo.
„S velkou jistotou přišlo do Německa také mnoho ukrajinských ekonomických migrantů, protože průměrná mzda na Ukrajině je zhruba stejně vysoká jako německý občanský příspěvek,“ obává se předseda saské AfD Jörg Urban.
„Této imigraci do sociálního státu je třeba zabránit. Norští sociální demokraté to pochopili,“ vysvětluje a požaduje, aby Německo také prověřilo potřebu ochrany a azylový status všech Ukrajinců.
Neměla by existovat žádná „automatická azylová jízdenka.“
Nepochybuji o tom, že Norsko nyní rozhodně nebude vzorem pro Fialovu ukrajinskou vládu, která aktuálně obsadila nějakým omylem vládní křesla u nás. Zde tak zřejmě budeme mít i nadále nejvíc Ukrajinců v přepočtu na počet obyvatel.
Proto neočekávám, že by se u nás kdokoli byť jen pokusil něco podobného navrhnout…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 2 Průměrně: 5 ]
