Možná jste již v minulosti zaznamenali výkřiky některých klimatických šílenců, kteří se zcela vážně zamýšleli nad tím, že zahrádkářství jako takové – tedy pěstování ovoce a zeleniny – by mělo být kvůli příliš vysoké produkci CO2 jednoduše zakázáno.
Podobné snahy zabránit lidem, aby si jídlo alespoň částečně vypěstovali sami, nejsou nijak neobvyklé. Je to vlastně plně v souladu s klimatickou agendou, která již zcela otevřeně likviduje zemědělství, aktuálně hlavně v některých zemích EU.
Nyní se objevila již druhá studie tohoto typu z USA, která se tentokrát zabývala zahrádkářskými koloniemi ve městech, které jsou časté i ve Spojených státech. Podle této studie produkují příliš mnoho CO2 a je tedy třeba je přeměnit v jiné komunitní plochy.
K čemu by tyto komunitní plochy měly sloužit, je však poněkud nejasné.
V ypěstujte si vlastní ovoce a zeleninu – a zničte planetu. Zahrádkářské kolonie, které jsou velmi ceněny občany po celém světě, mají šestkrát větší „uhlíkovou“ stopu než konvenční zemědělství, uvádí nedávná studie publikovaná v časopise Nature .
„Je třeba podniknout kroky, které zajistí, aby městské zemědělství nepodkopávalo úsilí o dekarbonizaci měst,“ požadují autoři.
Co tito jedinci kouří? Určitě něco z toho obláčku, který koloval na nedávném Psychedelickém klimatickém týdnu v New Yorku.
Mezi hlavní body patřila diskuse o financování terapie s pomocí ketaminu a panel na téma „Vyvážení investování a dopadu s klimatickým a psychedelickým kapitálem.“
Hlavními autory článku v Nature jsou akademici působící na School for Environment and Sustainability (Škola pro životní prostředí a udržitelnost) na University of Michigan.
Navrhují využít městské zahrádky jako místa pro „vzdělávání, volný čas a budování komunity.“ Možná by místní mohli sedět se zkříženýma nohama a poslouchat ranou hudbu Pink Floyd.
Je to klasický příklad toho, jak si zelení zvolí nějakou lidskou činnost – a může to být cokoli – a stěžují si, že způsobuje uvolňování ďábelského plynu oxidu uhličitého.
Na nedávném klimatickém happeningu v New Yorku bylo podle Guardianu lidem řečeno, že užívání halucinogenů může vyvolat „posuny vědomí,“ které inspirují ke klimaticky šetrnému chování.
Člověk by se mohl ptát, jaké chování je šetrné ke klimatu, vzhledem k tomu, že téměř vše, co lidé dělají, aby zlepšili svůj úděl na Zemi, je démonizováno stále šílenějším zeleným kultem.
Zdá se, že autoři článku v Nature mají obzvlášť spadeno na domácí kompostování. Špatně řízené kompostování údajně zhoršuje uvolňování skleníkových plynů (GHG).
„Uhlíková stopa kompostu se zdesetinásobí, když v hromadách kompostu přetrvávají anaerobní podmínky generované metanem,“ uvádí se ve zprávě. To je zřejmě běžné zejména při kompostování v malém měřítku.
Se zdánlivou naprostou neznalostí toho, jak funguje malé zahrádkářské hospodaření, autoři naznačují, že „města mohou toto riziko kompenzovat centralizací kompostovacích operací pro profesionální správu.“
Kamkoli se tato sekta podívá, všude jsou uvolňovány plyny, které přispívají k jimi vymyšlené existenciální klimatické krizi.
„Vysoké aplikační dávky kompostu v městském zemědělství mohou také vést ke vzniku oxidu dusného,“ tvrdí klimaalarmisté.
Netřeba dodávat, že „pro minimalizaci emisí může být vyžadováno strategické řízení plánování aplikací a kombinací hnojiv“.
Pro majitele pozemků je jen málo radostí v životě srovnatelných s relaxací na jejich zahrádkách. Takové potěšení však skončí, pokud klimatičtí policajti prosadí svou.
Infrastruktura, jak nám bylo řečeno, je největším hnacím motorem uhlíkových emisí v tom, co se nazývá „low-tech“ městské zemědělské lokality.
Kromě přístřešků to zahrnuje vyvýšené zeleninové záhony a kompostovací zařízení. Vyvýšený záhon postavený a používaný po dobu pěti let bude mít přibližně čtyřikrát větší dopad na životní prostředí než záhon používaný po dobu 20 let.
Mezi další dodávky infrastruktury patří hnojiva, benzín a textilie.
Rostliny potřebují vodu, ale pouze správný druh vody může pomoci zachránit planetu. Ve svých vzorcích z lokality vědci zjistili, že většina držitelů pozemků využívá pitné komunální zdroje vody nebo studny podzemní vody.
To je samozřejmě špatně, protože takové zavlažování uvolňuje skleníkové plyny z čerpání, úpravy a distribuce vody.
„Města by měla podporovat nízkouhlíkové zavlažování pro městské zemědělství (a s ohledem na sucho) prostřednictvím dotací na infrastrukturu zachycování dešťové vody nebo prostřednictvím zavedených pokynů pro využívání vody,“ navrhuje se.
Dá se předpokládat, že dotace se odněkud vyčarují a infrastruktura bude zvláštního typu, který neprodukuje skleníkové plyny.
Tento potrhlý klimatický dokument je jen posledním znamením, že je zelená sekta rozpolcena neshodami, protože neexistující klimatická krize se začíná rozpadat tváří v tvář realitě.
Neexistují žádné realistické zálohy pro občasné větrné a solární elektrárny, zatímco zachycování uhlíku je kolosální a potenciálně nebezpečné plýtvání penězi.
Bez použití uhlovodíků je lidstvo odsouzeno k zániku. Miliardy lidí zemřou a společnost se vrátí do doby temna.
Uhlovodíky jsou v moderní společnosti všudypřítomné, a tak téměř vše, co lidé dělají, aby přežili a prosperovali na této planetě, může být démonizováno.
Nakonec skončíte u tweetu z počátku tohoto roku od přispívajícího autora Organizace spojených národů a profesora UCL Billa McGuirea, který napsal, že jediným „ realistickým způsobem, “ jak se vyhnout katastrofálnímu kolapsu klimatu, je vyhubit lidskou populaci pandemií s vysokou úmrtností.
Zdá se, že mnoho zelených extremistů zastává názor, že cokoli, co lidé dělají, včetně pěstování vlastní zeleniny, způsobuje existenční škody na planetě.
Ve skutečnosti jde v této agendě o jediné: o depopulaci, které tato politika zcela jistě docílí….
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 2 Průměrně: 5 ]
