Stalin, Molotov a dalš í stoj í u okna a d í vaj í se ven.
„Co je tam?“
„Řeka, voda, soudruhu Staline.“
„Proč se voda neprod á v á ?“
„Protože je j í hodně.“
„Vid í te, a tak to bude i u n á s s chlebem. Bude zadarmo. Protože ho bude hodně. To bude prvn í f á ze komunismu. Tak asi v roce 1960.“ (str. 60)
J á ekonomiku moc nemus í m. Stačilo mi p á r hodin na VŠE: ž á dn é d í lny, ž á dn é laboratoře, ž á dn é pitevny. Nic konkr é tn í ho, praktick é ho, ž á dn á spojitost s realitou.
Katasonovu knihu jsem si poř í dil sp í š z dišperace. Je pěkně barevn á : čern á , červen á , p í smo okrov é . A taky jsem se chtěl dozvědět, jak to bylo s financov á n í m industrializace v SSSR: 9000 nov ý ch velk ý ch z á vodů za zhruba deset let! (Viz též Šifrin: Bůh synergie (1).)
„Stalinova ekonomika“ existovala v SSSR od konce 20. let do roku 1956 (str. 230), kdy byl Stalin u kormidla. On byl nav í c jej í m hlavn í m architektem. Pak byl tento model postupně demontov á n a po roce 1985 (perestrojka) opuštěn.
Katasonov uv á d í (str. 15) jej í ch 21 nejdůležitějš í ch př í znaků. Ono jde sp í še o celkov ý charakter st á tu a společnosti než o ekonomiku. Už prvn í bod „celospolečensk é vlastnictv í v ý robn í ch prostředků“ je natolik odlišn ý od současn ý ch poměrů, že jeho důsledky jsou asi pro většinu lid í nepředstaviteln é .
Z dalš í ch bodů je to např. „centralizovan é ř í zen í „, „direktivn í pl á nov á n í „, „st á tn í monopol zahraničn í ho obchodu“ a „st á tn í devizov ý monopol“.
Ve Stalinově ekonomice se rozlišovaly dva typy odvětv í : A – v ý roba v ý robn í ch prostředků, B – v ý roba předmětů spotřeby. Prioritu měly podniky typu A.
Co se t ý če oběhu peněz, existovaly dva striktně oddělen é okruhy: hotovostn í a bezhotovostn í . Hotovostn í pro n á kup zbož í lidmi a bezhotovostn í pro ú čtov á n í mezi podniky.
Aby podnik mohl vyr á bět (nakupovat suroviny, naftu, elektřinu apod.) a rozv í jet se, obdržel od banky potřebn ý obnos bezhotovostn í ch rublů. To, co vyrobil, prodal podnikům, kter é dan ý v ý robek potřebovaly. Zaplaceno dostal v bezhotovostn í ch rublech. Zisk se zjišťoval, ale nebyl důležit ý .
Důležit á byla vytvořen á hodnota a efektivita, kter á se měla st á le zvyšovat. A to se tak é většinou dělo. Zvyšov á n í efektivity se navenek projevovalo snižov á n í m cen. Jak v podnikov é sf é ře, tak i u spotřebn í ho zbož í pro lidi. (Upozorňuji, že mluv í me o době cca 1930 až 1960.)
V kapitalistick é ekonomice mus í podnik pen í ze nejprve vydělat a teprve pak jimi může financovat novou v ý robu, a když je ú spěšn ý , tak i rozvoj. Tento proces je ale pomal ý . Ve Stalinově ekonomice měl podnik potřebn é finance k dispozici hned. T í m se rozvoj průmyslu velice urychlil. V prvn í f á zi se rozv í jela hlavně odvětv í , kter á vyr á běla v ý robn í prostředky.
V kapitalismu je konkurence: firma, kter á nab í dne z á kazn í kovi lepš í v ý robek, se prosad í . Ostatn í firmy upadaj í nebo zaniknou. Ve Stalinově ekonomice konkurence mezi podniky neexistovala. Podniky byly ř í zeny pl á nem a ten určoval, co bude kter ý podnik vyr á bět.
Pl á ny všech podniků ve st á tě musely b ý t samozřejmě prov á z á ny navz á jem. Aby každ ý podnik měl suroviny a dalš í prostředky pro svou v ý robu a odbyt pro svůj v ý robek. Konkurence byla nahrazena spoluprac í . V ý hodou bylo, že se nepl ý tvalo zdroji jako v kapitalismu, kdy ne ú spěšn ý podnik zanik á a spotřebovan é zdroje přich á zej í vniveč.
Kuriozitou bylo, že marxismus-leninismus, kter ý byl z á kladem Sovětsk é ho svazu, o pl á nov á n í vůbec nehovoř í . Stalin a jeho spolupracovn í ci si museli poradit sami. Většinou postupovali metodou pokusu a omylu. Nicm é ně se jim (ve velmi kr á tk é době) podařilo vytvořit supervelmoc č. 2 a odolat vp á du fašistick é ho Německa.
A teď k tomu zaj í mavějš í mu:
Jak byla financov á na industrializace SSSR?
Katasonov se t í m zab ý v á v kapitol á ch 4, 5, 8 a 10. V kapitole 5 vyjmenov á v á sedm možnost í :
1. Sovětsk ý v ý voz – ten prob í hal jako dř í ve, a tak je pochybn é , že by dovoz strojů a zař í zen í mohl b ý t pokryt běžn ý m v ý vozem, protože dovoz (mimo industrializaci) musel pokračovat d á l (str. 120).
2. Operace Ermit á ž – prodan á d í la (hlavně do USA) ve v ý ši asi 25 milionů rublů byla jen kapkou v moři stovek miliard (str. 122).
3. Z á soby zlata – Stalin spěchal s industrializac í , ale také horečně hromadil zlato. Zlato nebylo pro industrializaci ve větší míře použito.
4. Zahraničn í ú věry a investice – ve 20. letech existovaly, ale pak byly omezov á ny a v podstatě zastaveny.
5. Geopolitick ý projekt Z á padu – Katasonov ř í k á , že finančn í oligarchie Z á padu („anglosasov é „), kter á přivedla k moci Hitlera a pak ho mohutně podporovala, pr ý stejně mohutně podporovala i SSSR a zař í dila, aby se Německo a Rusko střetly v ničiv é v á lce.
6. Falešn é dolary – nu, pokud by jich bylo vytištěno m á lo, možn á by se to utajilo, ale n á s mal é množstv í nezaj í m á .
7. Vyvlastněn í revolucion á řů – na poč á tku Sovětsk é ho svazu v ý znamn í představitel é pos í lali různ é zabaven é pen í ze na konta v cizině. Stejně tak se do ciziny dost á valy i finance boh á čů, kteř í z Ruska ut í kali. Stalin patřil mezi zasvěcen é a mohl tlačit, aby pen í ze nakraden é v Rusku byly pos í l á ny jako ú hrada z á padn í m firm á m za pr á ce na industrializaci. V takov é m př í padě by se placen é č á stky (protože byly na ú čtech na Z á padě) neobjevily v ofici á ln í ch v ý kazech. Katasonov v 70. letech mluvil s někter ý mi stař í ky, kteř í „byli při tom“ a ti mu (šeptem!) prozrazovali někter é detaily.
Vypad á to, že nejpravděpodobnějš í je pr á vě varianta č. 7. Nicm é ně, jak člověk přem ý šl í o různ ý ch ud á lostech, kter é ned á vaj í smysl, občas ho napadne, že se za viditeln ý m děn í m v mlze skr ý v á jak ý si neidentifikovateln ý hybatel. A tak fantastick á varianta č. 5 třeba nemus í b ý t až zas tak nere á ln á .
Závěr
Po třech stech str á nek různ ý ch ekonomick ý ch rozvah, č í sel v tabulk á ch, ú dajů z v ý ročn í ch zpr á v, měnov ý ch kurzů a kvalifikovan ý ch ú vah přich á z í kapitola „Z á věr“ (str. 303) a tam čteme:
„Bůh miluje a chr á n í Rusko. „Koho miluji, toho i trest á m“ – tato slova evangeli í jsou plně použiteln á na naši zemi, na rusk ý lid. … Bůh nepřest á val milovat Rusko ani v letech, kdy se k vl á dě dostali bolševici (2), kteř í přišli se sv ý m ateistick ý m programem budov á n í nov é společnosti.“
A d á le (str. 306): „Potřebujeme předevš í m sp á su a znovuzrozen í člověka. Bude-li nov ý člověk(3), pak lze znovu vytvořit a spustit Stalinovu ekonomiku. …“
Ano. Stalinova ekonomika nemůže fungovat ve vzduchopr á zdnu. Vytv á řej í ji lid é . A pr á vě tady je problém: aby mohla dobře fungovat, potřebuje „nov é ho člověka“. Je to člověk, kter ý mysl í v í c na společnost než na sebe.
A tak – po všech těch peripeti í ch – jsme zase na zač á tku, u toho chlap í ka, kter ý se narodil v roce Nula.
Kniha:
Valentin Jurijevič Katasonov: Stalinova ekonomika, ing. Jan Buzek – Zak á zan é Vzděl á n í , 2022, vyd á n í prvn í , 320 stran, (doporučen á cena: 400 Kč), ISBN 978-80-907351-5-6, https://www.zakazanevzdelani.cz/
Jde o čtivou knihu mal é ho form á tu. Překladatel skr ý vaj í c í se pod značkou Siar doplnil původn í text řadou pozn á mek vysvětluj í c í ch ekonomick é pojmy předevš í m z doby socialismu. To byl v ý born ý n á pad! Kniha je tak srozumiteln á i pro lidi, kteř í tuto dobu nepamatuj í . Drobn ý m nedostatkem je nevhodn é form á tov á n í č í sel v tabulk á ch – např. str. 135. Než se kniha stane povinnou na VŠE, pan Buzek to jistě bude m í t opraveno.
Katasonov: Wikipedia
Poznámky:
1. Šifrin J.: Bůh synergie, 3. vydání, cena 420 Kč (Doplněno. Mimo jiné je v knize i určité vysvětlení hospodářských zásad tradiční společnosti.)
2. „Bolševik“ je jedno ze slov, na kter á byla přilepena negativn í n á lepka. Bude ho třeba znovu vysvětlit až dojde k z á sadn í mu zlomu v z á padn í společnosti.
3. Katasonov hovoř í o „nov é m člověku“ a o tom, jak by měl vzniknout. Ř í k á , že by se toho měla ú častnit Pravoslavn á c í rkev. Že už s t í m m á dlouhodob é zkušenosti. To je v z á sadě pravda, jenže Pravoslavn á c í rkev je podobně shnil á jako vše na Z á padě a t é měř vše i v Rusku. J á bych řekl, že ten nov ý člověk teď vznik á v z á kopech na Ukrajině. A že už tu za Stalina byl – ř í kalo se mu tenkr á t „bolševik“.
14.01.2025 Yoker
