Další už má dost: Kolumbie se přidává k BRICS. Latinská Amerika se vzpírá, Západ slábne. USA ztrácejí půdu pod nohama. Brusel jen přihlíží – a tupě moralizuje. Kdo bude další? Co když svět nechce být kolonií?
RSS

Další už má dost: Kolumbie se přidává k BRICS. Latinská Amerika se vzpírá, Západ slábne. USA ztrácejí půdu pod nohama. Brusel jen přihlíží – a tupě moralizuje. Kdo bude další? Co když svět nechce být kolonií?


Nedávno Kolumbie oznámila svůj záměr vstoupit do Nové rozvojové banky (NDB), kterou v roce 2014 založily země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika). Není to izolovaný krok. Je to další střípek mozaiky, která ukazuje, jak se mění globální mocenská mapa. A hlavně: jak se starý Západ, s úsměvem pokrytce a samolibostí profesora dějepisu, bezmocně dívá na rozklad vlastního vlivu.



Kolumbie, tradiční spojenec Spojených států, byla po dekády klíčovým článkem americké geopolitické strategie v Latinské Americe. Boj proti narkotikům, vojenské základny, bezpečnostní spolupráce – to vše bylo doménou USA. A najednou? Bogota se klaní Pekingu.
Co za tím stojí? Peníze a trpělivá práce. Zatímco Západ investuje do LGBT workshopů, klimatických summitů a nekonečného papírování, Čína buduje přístavy, továrny a dálnice. A BRICS se v tichosti mění z volného uskupení v alternativní světový systém – paralelní vesmír, kde dolar už není král, Západ není učitel a kde se o osudu států nerozhoduje v Davosu.
Je to jako se vším ostatním
Nová rozvojová banka není jen nějaká další instituce. Je to současně i symbol.
NDB poskytuje půjčky rozvojovým zemím bez přídaných podmínek typu „zaveďte genderová ministerstva“ nebo „dekarbonizujte své zemědělství“. Místo toho nabízí stabilní financování infrastrukturních projektů, obchodní dohody v národních měnách, a co hlavně: alternativu k dolarové dominanci.
Země jako Kolumbie, Argentina nebo Egypt už dávno pochopily, že prosperita nevede přes bruselské klimatické kvóty ani přes americké sankční seznamy. Místo toho se obrací k BRICS – a přibývá jich. V roce 2024 se přidaly Saúdská Arábie, Írán, Etiopie nebo Spojené arabské emiráty. A to je teprve začátek.
Kdyby někdo ještě před deseti lety tvrdil, že dolar může ztratit svou roli světové rezervní měny, byl by označen za konspiračního teoretika. Dnes o tom otevřeně hovoří i šéfové centrálních bank. Je to jako ve všem ostatním: takzvané spiklenecké teorie se stávají realitou – a ti, kdo je dříve zesměšňovali, nyní jen bezmocně přihlížejí.




Pomozte svému zdraví - i Protiproudu!




Není náhodou, že na Supramedex právě zaútočila korporátní média. Stalo se tak vzápětí poté, co Daniel Fiala představil o velikonočním pondělí v rozhovoru s Petrem Hájkem úplnou novinku - korunu dosavadní cesty při prevenci a podpoře léčby i těch nejzávažnějších chorob pomocí přírodních látek uložených v medu.
Jmenuje se PREMIUM a chcete-li se dovědět co se za ním skrývá a jaké je jeho použití, pusťte si ze záznamu celý pořad. Dozvíte se v něm samozřejmě i celou fůru dalších informací a zajímavostí.
Útok samozřejmě přišel z míst, která se po léta neúspěšně snaží skandalizovat Protiproud a jeho zakladatele. A protože nákupem tohoto skvělého přírodního prostředku přes Protiproud současně pomáháte jeho další existenci, dříve či později to muselo přijít.
Pro nás jsou nejdůležitější vlastní zkušenosti tisíců našich čtenářů - a ty jsou skvělé. A nejde jen o PREMIUM. Největším hitem samozřejmě zůstává EXTRA a POWER - kromě řady dalších účinků i s prokazatelně fantastickými výsledky při podpoře léčby rakoviny. Nová vědecká studie potvrdila, že mu neodolá ani "nezničitelný" stafylokok! Ale PREMIUM jim bude zdatně konkurovat. Tak se nedejte zmást prolhanými médii. Máme s tím přece - my nepodvolení - letité zkušenosti!
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX


Objednávejte zde



Latinská Amerika se osvobozuje
Jihoamerický kontinent byl po desetiletí hřiště USA. Washington určoval pravidla, Mezinárodní měnový fond rozdával půjčky výměnou za privatizace, a když to někdo zkusil jinak, přišel převrat. Jenže dnes už se nehraje podle starých not.
Brazílie jako zakládající člen BRICS tlačí na rozšíření vlivu této skupiny v regionu. Prezident Lula da Silva mluví spolu s Vladimírem Putinem o potřebě „nového multipolárního světa“. Argentina, i přes svou nestabilitu, podepsala několik bilaterálních dohod s Čínou, včetně platby za dovoz v jüanech. Venezuela, kdysi synonymum hospodářské krize, navazuje vztahy s Ruskem i Íránem. A Mexiko? Tam sílí hlasy, že severoamerické pouto s USA je ekonomicky výhodné, ale ideově toxické.
A teď Kolumbie – kdysi poslušný žák, dnes rebelující student. Vstupem do banky BRICS vysílá vzkaz: „Nechceme už být školními písaři Západu. Chceme psát vlastní budoucnost.“
Kontinenty odporu
Změna ale zdaleka není omezena na Latinskou Ameriku. Podobné procesy probíhají v Africe. Mali, Niger a Burkina Faso vypověděly poslušnost Francii a ECOWAS a tvoří novou vojenskou alianci. Rwanda buduje vlastní technologickou infrastrukturu s pomocí Číny. Egypt, další nově přistupující člen BRICS, veřejně jedná o alternativách k dolarovým platbám.
V Asii sledujeme, jak Indie a Čína navzdory historickým třenicím spolupracují na vytvoření nové obchodní sítě. ASEAN jako celek tlačí na „asijské řešení“ konfliktů a ekonomik. Dokonce i Japonsko a Jižní Korea, dosavadní pilíře amerického vlivu, uvažují o diverzifikaci partnerství.




Tohle si rozhodně nenechte uniknout!




Podívejte se na zásadní "sebeobranný" rozhovor Petra Hájka s Vlastimilem Tlustým a Robertem Vláškem nejen o dramatických otřesech v politickém dění, ale především o tom, jak se to vše může promítnout do našich peněz.
Pánové tam totiž docházejí k jednomu prastarému "zlatému" pravidlu, které v bouřlivých časech, jež nastávají, se může stát klíčovou zbraní "Noční hlídky" pro naši občanskou sebeobranu!


SLEDUJTE ZDE



Evropská ztráta soudnosti
A evropský Západ? Místo sebereflexe reaguje povýšeně. Namísto hledání příčin odlivu vlivu spouští vlny moralizování – o lidských právech, o demokracii, o změně klimatu. Jako by země třetího světa zajímalo, co si o nich myslí norský think tank nebo kanadská ministryně klimatu.
Skutečné problémy – chudoba, infrastruktura, potravinová soběstačnost – zůstávají bez odpovědi. A zatímco se západní elity perou o to, kdo si vezme víc uhlíkové odpovědnosti, ostatní svět staví silnice, rozvádí vodu a buduje elektrárny.
Co je víc: genderové kvóty, nebo zavlažovací systémy? Multikulturní festivaly, nebo stabilní dodávky energie? Pro BRICS a jejich spojence je odpověď jasná.
Na rozcestí
Není náhodou, že i státy tradičně loajální k USA se dnes dívají jinam. Filipíny, Thajsko, Turecko, Egypt, Jihoafrická republika – všechny experimentují s multipolárním přístupem. Nejde o ideologii, ale o instinkt přežití.
Svět, který po roce 1945 vytvořil Západ, se hroutí. Ne kvůli spiknutí, ale kvůli vlastní tuposti a neoprávněné pýše. A spiklenci? Možná to nejsou ti s alobalovou čepicí, ale ti, kteří tvrdili, že tento systém je navěky.
Kolumbie je jen jedním článkem v řetězu. Ale řetěz roste. A když ho někdo bude chtít přetrhnout, zjistí, že ho už nedrží v rukou. Západ může dál žít ve své bublině, ignorovat vývoj, smát se „autokratickým režimům“ a zesměšňovat „alternativní mocenská centra“. Ale svět se neposunuje silou pohrdání ani twítů západních politiků. Posunuje se penězi, infrastrukturou, vůlí.
A právě to BRICS má.


Nejčtenější za týden