Dvojí metr západních politiků a jejich dvojí morálka nabývají stále podivnějších podob. Zatímco ruská obrana proti rozšiřování NATO je podle mezinárodního práva již léta prohlášena za nezákonnou, izraelský útok na Írán se setkává s okamžitým schválením. Immanuel Kant se obrací v hrobě, zatímco Friedrich Merz vymýšlí další výjimky, které by mu pomohly tento šílený dvojí metr nějak vysvětlit.
Genocida Palestinců v Gaze
Na chvíli odložme stranou mlhu války. I ve válce, a někdy ve válce obzvlášť, jsou některé věci křišťálově jasné. Například v takzvané „válce Hamás-Izrael“ je zřejmé, že se ve skutečnosti vůbec nejedná o válku, ale o genocidu. Je to genocida v pásmu Gazy, kterou Izrael páchá na Palestincích, jejichž odpor se zapíše do historie a dokonce do legend.
I v případě současného izraelského útoku na Írán, který byl samozřejmě od samého začátku společným útokem USA a Izraele, není pochyb o tom, že se jedná o zločin a „flagrantní akt agrese“, jak jednomyslně prohlásilo několik expertů na mezinárodní právo. Je to proto, že Izrael v podstatě nejedná ani na základě mandátu OSN, který by neobdržel ani v sebeobraně.
Právní základ pro toto jednoznačné zjištění není složitý a není zde prostor pro nějakou diskusi. Izraelský útok porušuje článek 2, odstavec 4 Charty OSN, který je obecně uznáván jako jus cogens, tj. závazná norma. Neexistuje zde žádný prostor pro ospravedlnění a rozumování.
Vraždění a válka jako prevence?
Úzce definované možné výjimky z komplexního zákazu použití síly obecně uznané v tomto článku, jako jsou „náhodné útoky“, určité námořní operace nebo záchrana státních příslušníků, se zde zjevně nedají použít. Izraelský útok nebyl schválen Radou bezpečnosti OSN a v žádném případě jej nelze považovat za zákonnou sebeobranu podle článku 51.
sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);
V tomto ohledu je to jednoduché. Každý, kdo se pokouší to vysvětlovat tím, že očividně dezinterpretuje a zneužívá termín „preventivní úder“, se zapojuje do dezinformací a propagandy ze strany Izraele nebo izraelské lobby. Ale to nemůže nikoho překvapit.
Ještě závažnější než výše uvedené, je však reakce vlád a západních mainstreamových médií na tento zjevně nezákonný izraelský útok. Po letech odvolávání se na mezinárodní právo, aby se proti Rusku zakročilo, se zdá, jako by si ti samí politici a řečníci dobrovolně zakryli oči, jen proto, aby si Izrael mohl kdykoli beztrestně dělat, co chce.
Ani to samozřejmě není nic nového. Západní „elity“ v čele s Washingtonem se nechovaly o nic lépe, když se staly spoluviníky izraelské genocidy v pásmu Gazy. Je však pozoruhodné, jak pečlivě někteří důležití západní politici, jejich média a experti z think-tanků útok na Írán zakrývají.
Merzův dvojitý rasismus je OK
Vezměte si například Německo. Německý kancléř Friedrich Merz hlasitě podpořil útok na Írán. Dokonce ze sebe udělal blázna, a vystavil se určité, i když příliš malé, kritice používáním nechutně neslušného jazyka. Tím, že Merz označil izraelské činy za „špinavou práci“, která musela být vykonaná, a za kterou bychom měli být všichni vděční, odhalil svůj dvojitý rasismus.
SVĚT JE V POHYBU: POJĎME SE PORADIT!
V pondělí 30. června v 18:00 hodin se tvrdé jádro nepodvolených občanů sejde jako obvykle v přímém přenosu na pravidelné poradě se šéfredaktorem Protiproudu Petrem Hájkem.
Obsah našeho setkání určí jako vždy čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším otázkám a problémům, jež určují náš rozhoupaný. (viditelný i neviditelný) svět.
Vysíláme zde
Pro mě, jako Němce a historika, je, mírně řečeno, extrémně hrubé, aby německý předseda vlády chválil Židy za to, že dělají „naši“ špinavou práci. Označovat zločinné vraždění Íránců za tuto „špinavou práci“ dává celé věci velmi nepříjemnou „koloniální“ pachuť, připomínající radost císaře Viléma II. nad masakry Číňanů během tzv. „boxerského povstání“.
Ačkoli Merz neobratně zabalil své ohavné myšlenky do stejně ohavných formulací, nebyl zdaleka sám. Četná renomovaná německá média, jako například Frankfurter Zeitung a stejně důležitý Münchner Merkur, spěchaly buď jednoduše souhlasit s Merzem nebo alespoň přispěly k ospravedlnění a relativizaci jeho odporných výroků.
Navíc „přepracovaní“ univerzální rusofobní „experti“, využívali své neustálé přítomnosti v přísně regulovaných německých diskusních pořadech k cynickému zlehčování mezinárodního práva a k vykreslování nejnovějšího činu Izraele jako tak nezbytného, že je stejně nad jakýmkoli zákonem.
Tohle je teď mezinárodní právo
Dokonce zcela otevřeně argumentovali, že některé země jako Izrael, si nemohou dovolit „luxus“ akceptování „normativních omezení“ a že mezinárodní právo stejně „chrání nesprávné lidi“ jako třeba Íránce. Nejenže to zní intelektuálně primitivně, ale je to také, historicky vzato, velmi „německé“ v nejhorším slova smyslu. Pokud se my nebo naši přátelé jako Izrael, cítíme omezeni mezinárodním právem, pak to není náš problém, ale problém mezinárodního práva.
Kam s penězi v nebezpečném světě?
Záhady české povahy: Můžou na nás otrokáři štípat dříví? Už nám sebrali třetinu peněz, a pořád je klid. Jak je to s bitcoiny? Až spadne systém, zmizí jak pára nad hrncem. Budujme raději obranu na lokální úrovni!
Vyražte s Protiproudem na Noční hlídku tentokrát s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a Robertem Vláškem, od nichž chce Petr Hájek vědět nejen co dělat se zbytky peněz, které nám vládní pracky ještě nevyrvaly z peněženek, ale především jak vybudovat obranné valy proti nájezdům dalších loupeživých band.
Sledujte zde
Připomeňme si Němce, který nepatří do třídy konformních intelektuálů. Immanuela Kanta, osobnost osvícenského myšlení. Kant učil ty, kteří mají uši k slyšení a mozek k zpracování informací, že rozum a etika se snaží zobecnit ospravedlnění našich činů s čistým svědomím. Stručně řečeno, když jednáme, měli bychom být schopni prokázat, že jednáme podle spravedlivého a rozumného pravidla.
Zobecněme si tedy, co právě řekl německý premiér Merz a co mnozí v německém mainstreamu podporují: Země jako Izrael, která se (podle vlastního hodnocení) cítí dostatečně ohrožena jinou zemí tedy Íránem, má právo (které stojí nad mezinárodním právem) zaútočit na tuto jinou zemi bez vyprovokování, a dokonce i během probíhajících jednání.
Drank nach Osten č. 2 jako prevence?
Zajímavé… V tomto bodě je dobré si připomenout, že německé elity se neúnavně věnují válečnému štvaní. Neuplyne ani den, aby nějaký německý generál, důstojník zpravodajské služby nebo politik nevaroval své spoluobčany, že Rusko s vysokou pravděpodobností, ba téměř jistě, zaútočí v příštích pěti letech. Důkazy pro to jsou ale nulové.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Takže když se všichni v Německu tak bojíme Ruska, znamená to, že bychom podle Merzovy logiky mohli jednoho dne zahájit preventivní úder proti Moskvě? Koneckonců pak bychom mohli říct, že se cítíme ohroženi a že nám naše armáda a zpravodajské služby řekly, že Rusové chystají útok. A navíc bychom pravděpodobně tvrdili, že my Němci, jsme hrdě dělali „špinavou práci“ pro celé NATO (s možnou výjimkou USA). Není teď „špinavá práce“ v Německu oficiálně zase dobrá věc?
Zdá se Vám to absurdní? Ano naprosto. Stejně absurdní jako izraelské záminky pro útok na Írán. A přesto je německý kancléř oficiálně schválil, a to i prostřednictvím svých mnoho prozrazujících vulgárních výrazů. Doufejme, že Moskva nebude brát to, co Merz říká, vážně.
Protože kdyby to Moskva brala vážně, pak by se podle Merzovy logiky musela cítit velmi ohrožena Berlínem. A opět, podle Merzovy logiky, člověk nikdy neví, kam by to mohlo vést.
Zdroj
